Učení vám mohou usnadnit mnemotechnické pomůcky

Paměť je důležitá složka inteligence. Bez ní bychom nebyli schopni učit se. Už na základní škole si mnozí z nás zapamatovali jednoduchou říkanku BeFeLeMe Pes Se VeZe, díky které jsme si snadno osvojili obojetné souhlásky. Troufám si tvrdit, že tuto pomůcku si dodnes pamatujeme všichni.

Metoda akrostichu

Akrostichy jsou věty nebo sousloví, jejichž počáteční písmena mají jistý význam. Možná si teď vzpomenete na větu Ivan Vedl Xenii Lesní Cestou Do Města. První písmena každého slova mají přitom okamžitě evokovat římské číslice (1, 5, 10, 50, 100, 500 a 1000).

Podobně se pomocí věty Emil hodil granát do atomové elektrárny dají snadno zapamatovat struny, pokud se právě učíte hrát na kytaru.

Jestliže je to možné, stačí spojit si pojmy do srozumitelné věty a lehce si zapamatujeme i to, co bychom se jinak pracně učili mnohem delší dobu.

V hudební výchově můžeme pokračovat dále např. operami Bedřicha Smetany: Když byli Braniboři v  Čechách, dal Dalibor Libuši Hubičku pod Čertovou stěnou. Viděly to Dvě vdovy, řekly to Prodané nevěstě a už to nebylo žádné Tajemství.

Pro zapamatování vyjmenovaných slov po B se často využívá známé říkanky: Být je pěkné, když je kde bydlet, jsem obyvatel, když mám byt, nebo aspoň příbytek, ve kterém je nábytek, nejsem přece dobytek. Obyčej je umýt si obličej, abych byl bystrý. Bylina není kobyla a už vůbec ne býk se jménem Přibyslav.

Chemické prvky I. skupiny periodické tabulky si snadno zapamatujeme, vzpomeneme-li si, že: Helenu Líbal Na Krk Robustní Cestář Franc. Podobnou říkanku si můžeme vytvořit i na zbývající skupiny.

Lépe si budeme pamatovat informace, které mají svůj smysl. Máme-li si v hlavě ukotvit např. určitou řadu písmen, je vhodné spojit si ji do logického celku. Z písmen I, M, P, A, Í, S, A, D, L, V si pro snadnější zapamatování můžeme vytvořit třeba větu DVA MALÍ PSI, jednotlivé části (samostatná písmena) si tak ihned vybavíme.

Nadřazené skupiny

Dalším trikem je roztřídit si informace do několika kategorií podle charakteristického znaku. Jednoduchou ukázkou může být nákupní seznam. Máme danou řadu slov – maso, mléko, chléb, uzenina, mýdlo, houska, prací prášek, jogurt, veka, sýr, zubní pasta. Snadno si jednotlivé položky můžeme roztřídit do větších kategorií jako je pečivo, hygienické potřeby, mléčné výrobky. Stejný princip můžeme uplatit v podstatě v jakémkoli předmětu, kde existuje jistá spojitost jednotlivých pojmů.

Metoda akronymu

Je známo, že snadněji si zapamatujeme fakta, která souvisí s tím, co už máme ve své paměti dávno uloženo. Pak stačí pouhá asociace, kterou si s novou informací lehce spojíme. Takto jsem se například během okamžiku naučila vitamíny rozpustné v tucích. Jsou to vitamíny A, D, E, K. Člověku automaticky v hlavě naskočí slovo (z)ADEK, příp. mužské jméno (R)ADEK a skupina vitamínů je nesmazatelně vryta v naší paměti.

Když jsem si při učení na státnice potřebovala zapamatovat fáze závislosti na alkoholu, stačilo, když jsem si zapamatovala počáteční slabiky každého stadia  POVAROKO a stále si díky tomu pamatuji, že fáze závislosti na alkoholu jsou počáteční, varovná, rozhodná a konečná. Stejný způsob učení si můžete vytvořit i vy.

Každému z nás vyhovuje jiný způsob učení. Někteří snáze vnímají zvukové podněty, proto je pro ně schůdnější opakovat si učivo nahlas, číst si jej nebo o dané látce s někým diskutovat. Mnohdy už potom nepotřebují další techniky k učení.

Vizualizace

Jiní jsou naopak vizuálními typy a fakta si zapamatují rychleji, když si mohou informaci převést na fyzickou podobu nějaké věci. Říkáme, že si pojem vizualizují. Vždyť i celá řada rostlin nebo živočichů nese název podle toho, jak vypadá – střevíčník pantoflíček, trepka velká apod. V tomto případě si můžeme pohrát s vlastní fantazií a vizualizovat si i absurdní obrazy. Potřebujete koupit např. zubní pastu, špagety a zahradní konev? Představte si sami sebe, jak si připravujete k obědu špagety, přidáte do nich zubní pastu a nakonec zalijete vodou z nové konve. Čím šílenější představa, tím lépe. Věřte, že absurdní myšlenku z hlavy tak snadno nevymažete. A jde přece o to, aby vám v hlavě zůstala, ne?

Metoda interaktivních představ

Spočívá ve vytvoření si příběhu ze vztahu mezi pojmy, které spolu prvotně nesouvisí. Máme-li si zapamatovat např. slova: Kino – večeře – dům – led – zlomenina – pomoc – soused – auto – lékař, snadno si slova spojíme tak, aby z nich vznikl příběh. Přítel vás pozval do kina a po skončení filmu se rozhodnete zajít si ještě na romantickou večeři. Venku je ale právě ukrutná zima a vy cestou domů uklouznete na ledu. Máte podezření, že jste si zlomili nohu. Vyšlete přítele, aby zavolal pomoc. Ten zazvoní na souseda, vysvětlí mu situaci a soused vás autem doveze k lékaři. Na tomto jednoduchém příkladu vidíme, že pokud si vytvoříme příběh, který má svůj vývoj, zapamatování pro nás nemusí být tak náročné.

Studentům často pomáhá také to, když si učební látku mohou spojit do veršů a celých básní.

Metoda loci (metoda místa)

Představte si místo, které velmi dobře znáte. Může to být např. váš pokoj. Věci nebo pojmy, které si potřebujete zapamatovat, si potom promítněte v tomto důvěrně známém prostředí. (Např. jak v pokoji tyto předměty sbíráte, uklízíte apod.) Kdykoli si potom budete znovu chtít zapamatované pojmy vybavit, představte si je současně v prostředí, ve kterém jste se je učili, a mělo by dojít k jejich automatickému vybavení.

Způsobů jak si učivo zapamatovat existuje nepřeberné množství. Pamatujte na to, že každý jsme jiný, a záleží jen na nás, kolik času a kreativity věnujeme tomu, abychom si své učení usnadnili. Snažte se nad učením přemýšlet, hledejte souvislosti. Najděte si vlastní způsob a své vlastní mnemotechnické pomůcky. Takové totiž mnohdy fungují lépe než ty, které od někoho převezmete. S mnemotechnickými pomůckami může být učení snazší, ale i zábavnější. Čím větší práci tvorbě pomůcky věnujete, tím déle si ji pravděpodobně budete pamatovat a vybaví se vám vždy, když si na proces tvoření vzpomenete.

Máte nějaké své oblíbené mnemotechnické pomůcky? Budeme rádi, když se s námi o ně podělíte.