Čas jsou peníze. A to doslova. Alespoň v tomhle snímku. Nacházíme se v nepříliš vzdálené budoucnosti. Náš život je spjat s časem snad ještě více než v současnosti. Peníze a čas splývají v jedno. A společnost je zkažená. Takže vlastně nic moc nového. Krom toho, že každý žije do 25 let, kdy se zastaví proces stárnutí a spustí se hodinky, které odpočítávají vyměřený čas. Ve chvíli, kdy se na ciferníku objeví samé nuly, člověk umírá. Samozřejmě je možné si nějaký čas navíc vydělat, nebo ho od někoho získat. Takže je velice dobré (až životně důležité) být zaměstnaný, nebo si umět šikovně ukořistit nějaký ten časový bonus.
Justin Timberlake (Will Salas) září v hlavní roli. Doposud jsem ho viděla jen v jednom filmu, kde mi přišel přesně takový, za jakého jsem ho považovala v dobách jeho pěvecké slávy – tuctový. Ale tady. Tady mě přesvědčil, že jako herec rozhodně do téhle škatulky nepatří, spíš naopak. V jedné z dalších podstatných rolí si můžeme užít Amandu Seyfried (Sylvia Weis), která ve filmu neustále běhá zásadně v krásných šatech a botách na obrovských podpatcích, ale já jí to odpouštím, protože jí to děsně sluší. Jako třetího herce bych vypíchla Cilliana Murpyho (Raymond Leon), který se zde objevuje v roli správce času a jehož výkon rovněž stojí za zhlédnutí. V dalších rolích a roličkách se objevují například Alex Pettyfer, Olivia Wilde, Johnny Galecki,…
Film má pod taktovkou Andrew Niccol (Obchodník se smrtí, Gattaca). Jeho konto se pyšní teprve čtyřmi snímky. Avšak ty jsou poměrně úspěšné, takže očekávání od jeho nového díla mohla být vysoká. U mě taková rozhodně byla a film je víceméně splnil. Hudbu složil zkušený Craig Armstrong (Ray, Láska nebeská, Moulin Rouge,…). A jde to poznat. Hudba film parádně dokresluje a zapadá do scén jako by tam patřila odjakživa.
Co můžete očekávat, když se vydáte do kina? Je tenhle snímek v něčem podobný jiným? V recenzích a komentářích vztahujících se k tomuto počinu se často opakují sousloví Bonnie a Clyde, Robin Hood (ve smyslu prototypu hlavního hrdiny), James Bond,… Dle mého názoru jsou nápad a myšlenka filmu hodně originální, zpracování možná trochu pokulhává a dalo by se z toho vydolovat více (možná). Ale myslím, že spokojenost s tím, co vzniklo, je namístě. Čeho jsem si všimla v rámci srovnávání a hledání paralel s jinými již vzniklými snímky je, že se v těch 109 vyměřených minutách (stopáž filmu) docela dost často běhá, pospíchá, závodí s časem. Což mi malinko připomnělo film Lola běží o život. To je naštěstí asi jediný důvod, kvůli kterému jsem se odvážila tyto dva filmy srovnat.
Kdo očekává hutnou porci sci-fi, nedočká se. Kdo miluje převratné akce, hořící auta létající vzduchem a strhující napětí, také se nedočká. Kdo se vyžívá v zamilovaných příbězích a romantických pasážích, bude na tom stejně. Ovšem z každého z těchto žánrů film ukrajuje alespoň malinký kousek. Z toho všeho pak vzniká zajímavý a pestrý koláč, který rozhodně stojí za ochutnání. V mém případě mi tenhle způsob – od všeho trochu – přesně vyhovoval a bavil mě.
In time (Vyměřený čas) momentálně běží v našich kinech, tak honem, ať přijdete včas!
