Dospěl jsem k názoru, že by nebylo od věci prozkoumat pohledem politického „fandy“ – pokud se to tak dá říci – výsledky letošních voleb. Podíváme se tedy na současnou politickou situaci trochu jinak.
Jak známo, v letošních volbách vyhrála středo-levicová strana ČSSD. Zároveň se svým vítězstvím však utržila obrovskou porážku, na kterou nebyl připraven ani ten největší skeptik ve straně. S pár procenty přes dvacetiprocentní hranici sice dokázala strana porazit všechny své soupeře, nedokázala ale – dokonce ani po kontroverzním spojení s KSČM – získat v poslanecké sněmovně nadpoloviční většinu. Vše vyústilo v to, že se svého postu předsedy strany vzdal i Jiří Paroubek, jeden z nejmocichtivějších papalášu v české vládě.
Jeho mocichtivost dokazují i jeho výroky z minulých dnů, kdy prohlásil, že nechce být pouze řadovým politikem. Raději se tedy vydá na cestu businessu, než aby plnil roli „druhého“, nebo spíše „třetího až posledního“. Na post místopředsedy rozhodně kandidovat nehodlá.
Je tak téměř jisté, že se po „vyhraných“ volbách stáhne jeden z nejomílanějších politiků (ne-li vůbec ten nejomílanější) české politické scény stáhne z politiky nadobro. A nutno říci, že pro ČR je to volba nejšťastnější. I když je jasné, že se tímto krokem naše politika neočistí úplně, je potřeba začít od těch, kterým z úst létají výroky ne nepodobné těm z úst straníků za dob rudé totality.
On a mnoho dalších „dinosaurů“, jak tyto politické pamětníky nazvala strana Věcí Veřejných v čele s Radkem Johnem, se jednoduše potřebují – z veliké většiny – odsunout na druhou kolej. Nejlépe pokud tato kolej co nevidět končí.
Radek John je však dalším ze skupiny kontroverzních politiků letošních voleb. Sám obrovský bojovník proti politickým „dinosaurům“, přitom on sám je na scéně již přes patnáct let. Sice se nepohyboval přímo ve světě politiky, přesto byl lidem dlouho a často na očích a občas se politických témat okrajově dotýkal. Otázkou tedy je, jestli jsou lepší političtí „dinosauři“ typu Paroubka, Zemana apod., nebo Radek John – „praještěr“ českého showbusinessu. Je sice pravda, že on sám do vedení strany „vévéček“ takřka vůbec nezasahuje a slouží spíš jako taková zajímavá láhev na víno – na okrasu. Důležitější je však samotné konání strany jako takové. Do něj se samozřejmě jako předseda strany zapojuje, rozhodně ne tak, jak by se mohlo nedobře informované české společnosti zdát. Nedávno mě velice pobavil v povolebním speciálu Václava Moravce, kdy prohlásil něco ve stylu, že ať si strana myslí, co chce, on je ale předseda a rozhodne se podle něj. Zaprvé měl za toto prohlášení dostat pěkných pár za uši každý předseda, který by tohle prohlásil. U něj je to navíc podtrženo faktem, že to zdaleka není pravda a slouží spíš jako mediální loutka.
Věcem Veřejným však tento krok vyšel nadmíru dobře, dostali se do sněmovny s velice dobrým výsledkem a v současné době – i když je vysoce nepravděpodobné, že by se dali do spolku s ČSSD a KSČM – drží v ruce trumf a mohou rozhodnout, zda bude v opozici levice či pravice. Naštěstí je to strana plná podnikatelů a businessmanů, čili věřím, že zdravý rozum vyhraje (a v současné chvíli je už téměř jasné, že se tak stane) a VV se dají na tu „pravou“ cestu.
Na závěr bych rád svou malou myšlenku shrnul a vyvodil závěr. Během voleb se z proklamovaných 30% stalo něco kolem 22% pro ČSSD. Pravice tedy získala většinu a Česká republika ukázala, že se stále ještě najdou (i když jen něco málo přes polovinu volících) inteligentní občané, kteří nevěří na nesmyslené sliby levicových stran. I kdyby nebyla krize a nedostatek peněz, bylo by nemožné splnit vše, co ČSSD naslibovala. V současné chvíli by to byl skok do Řecka, a to po hlavě. Naštěstí si lidé uvědomili, že třicet korun u lékaře se dá přežít, deset tisíc za semestr na univerzitách také a nemusí se spouštět jednoznačně nespravedlivá a – pokud mohu tohle slovo použít – až „dementní“ progresivní daň. V konečném důsledku by měla mnohem horší následky na českou kasu, než kdyby se daně snížily. Řešení tohoto problému je však otázkou dalšího samotného článku.
Fotografii „Muddy Politics“ sponzoruje česká fotobanka Pixmac.
