Inzerát: Prodám kalhotky. Zn.: Týden nošené

mega millions

„Nevíte co s použitým spodním prádlem? Zpeněžte ho posláním do dalšího klína!“ Tak by mohl znít slogan internetových stránek zaměřujících se na prodej nošených kalhotek. Jejich prodej se na internetu těší čím dál tím větší oblibě. Narůstá počet zájemců, ruku v ruce s tím roste i nabídka. Pokud jste ochotni kvůli přivýdělku přijmout jakoukoliv brigádu, můžete zůstat v utajení. Spadáte-li do kategorie zájemců, také se nikdo o vaší sexuální úchylce, chorobné zálibě ve věcech erotického objektu v podobě nošených kalhotek, nemusí dozvědět. Vše totiž probíhá anonymně, rychle a diskrétně. Alespoň to tak slibují inzeráty.

V poslední době se zpeněžení nošeného a nepraného spodního prádla, nejčastěji kalhotek a silonek, stává stále častějším jevem. Pokud vás finanční tíseň donutila svolit k obchodu s fetišistou, můžete na tom slušně vydělat. Nejčastěji jsou k tomuto druhu businessu svolné mladé slečny. A inkasují za to velké peníze. Za účelem uspokojení poptávky si mnohdy říkají až o 900 Kč. Ceny se ale různí. Panna na internetu své prádlo prodává za mnohem vyšší ceny. Přiložíte-li k nim fotografii či video, částka se opět navýší. Ale nemusíte rozprodat jen kalhotky. Poptávka je i po použitých vložkách a tamponech. A tam, kde je poptávka, je zákonitě i nabídka.

Na odbyt jdou kromě kalhotek i silonky, plavky a ponožky.

Fetišismus něco stojí

Ve své podstatě se jedná o brigádu z domova. Je flexibilní a nenáročná. „Ahoj, potřeboval bych ukojit touhu po týden nošených kalhotkách, které by mohly být pěkně pročůrané, nošené při menstruaci a špinavé hodně od zadečku. Díky napište mě, pa,“ snaží se najít prodejkyni muž, který na fóru vystupuje jako Vejr**. Takovéto inzeráty můžete s trochou trpělivosti najít na seznamkách nebo na speciálních stránkách, kde se zájemci a prodejci scházejí. Zpeněžit tedy můžete opravdu všechno.

Sexuolog Petr Weiss navrhuje fetišismus ze seznamu sexuálních úchylek vyřadit.  „Pokud fetišisté své sny v soukromí realizují, přestává to být nebezpečné. Rizika vznikají spíše z potlačování takové skryté touhy,“ přiklání se k tomuto názoru i psycholog Jaroslav Simon. I Radim Uzel vidí věc podobně: „Fetišismus je většinou celkem neškodný a také poměrně rozšířený – fetišisty mohou být i muži zaměření na blondýny, na velká prsa nebo ženy, které se k sexu rády oblékají do pěkného prádla a vysokých bot. Pro někoho mohou být fetišem čichové podněty, někdo zase vyhledává lidi s amputacemi. Je toho skutečně spousta a většinou nejde o nijak nebezpečné aktivity. Na druhou stranu jsou i nebezpečné fetiše – pro pyromany je to třeba oheň, a to je už pochopitelně nebezpečné,“ uvádí pro stránku fetisismus.cz

Na prodeji použitých kalhotek se dají vydělat tisíce. Foto: Studenta.cz

Beru ty červené, diskrétně!

Jak nákup použitých kalhotek vypadá v praxi? Rozhodli jsme se „voňavé kalhotky“ koupit a vše tak vyzkoušet na vlastní kůži. Prvním krokem byla návštěva podivných webových stránek, na které bylo k nalezení nespočet různých nabídek.  Po krátkém vybírání jsme se rozhodli ozvat slečně, která v inzerátu slibovala diskrétnost, velký výběr spodního prádla a rychlé dodání. Její nabídka mezi ostatními vyčnívala jen díky přezdívce, pod kterou se na fóru vyskytovala. Říkala si Lady B*****. Dívku jsme kontaktovali z nově založeného e-mailu s mužským uživatelským jménem.

V hlavě nám vyvstalo hned několik otázek. Je vůbec inzerát pravdivý? Nevymyslel si jej někdo jako pomstu? Nevrátí se nám zpráva s tím, že e-mailová schránka neexistuje? Všechny odpovědi byly jasné další den. Přišla nám totiž odpověď.

„Foto kalhotek ti pošlu ještě před jejich použitím a vybereš si, které se ti líbí. Kalhotky mohou být běžně nošené (až 3 dny!), dále mohou být počůrané a nebo od menstruace. Může být na nich sekret po celém dni nošení nebo co si vybereš,“ psala ve své odpovědi. „Kalhotky mohou být krajková tanga, plátěné kalhotky…,“ pokračovala zpráva, která obsahovala 15 fotografií s různými druhy spodního prádla vyfoceného na koberci. Dívka to tedy s prodejem nejspíš myslela vážně.

Prodávající neváhají zaslat fotografie s nabídkou svého spodního prádla. Foto: www.web.volny.cz

Zato my jsme si už nebyli jistí, zda experiment dokončíme a zda ve své poštovní schránce chceme jednoho dne najít její použité spodní prádlo i s fotografiemi zachycujícími průběh nošení. Touha po zjištění, zda to vše je myšleno zcela vážně a kalhotky opravdu odešle, zvítězila.

Lady B***** chtěla zachovat anonymitu, ta však byla do jisté míry odhalena díky nabídnutému typu platby, se kterým jsme souhlasili. „Cena za kus je 200 Kč a po připsání peněz na účet je do dvou dnů posílám diskrétně zabalené.“ Cenu si zvolila v porovnání s ostatními průměrnou. Při odběru více kusů dokonce nabízela slevu. Po odeslání dané částky jsme měli přístup ke jménu majitele účtu. A bude ho mít každý, kdo se do svých odchozích plateb podívá. Na to s největší pravděpodobností nemyslela. A nemyslí na to ani všechny ostatní slečny, které se do podobného „byznysu“ pustí.

„Penízky mi přišly. Kalhotky už pro tebe několik dnů nosím a za dva dny ti je pošlu diskrétně zabalený v bublinkové obálce,“ slibovala její zpráva po obdržení naší platby. Teď zbývalo už jen čekat.

Asi po týdnu zásilka skutečně dorazila. Na první pohled nikomu nemohlo být jasné, co tvoří její obsah. Vše bylo pečlivě zabaleno, kromě naší adresy na obálce nebylo nic napsáno. Ani ta zpáteční. Uvnitř byly v linkovaném dvoulistu zabalené červené nohavičkové kalhotky, z nichž čouhal okraj slibované fotografie.

Jelikož nám tento důkaz přišel jako dostatečný, obálka putovala i s netknutým obsahem do koše a nikdo pravdivost tvrzení o délce nošení nekontroloval. Mělo by to vůbec cenu? Slečna myslela celý svůj prodej vážně a použité kalhotky opravdu odeslala. Bylo by s podivem, kdyby nesplnila i svá další slova. Věříme, že svým slibům o délce nošení dostála.

O pár dní později jsme se slečně ozvali s tím, že jsme redaktoři a chtěli bychom jí položit pár otázek. Na odpověď čekáme už druhý týden. Marně. O takový kontakt nestojí.

Nikdy nevíte, u koho kalhotky opravdu skončí. Internet je dokonalé místo pro anonymitu. Tato teze však neplatí pouze pro vás, ale i pro ty na druhé straně sítě. Foto: Prozeny.cz

V čem bylo celé její počínání nebezpečné?  Při snaze zachovat anonymitu udělala hned několik chyb. O možnosti zjištění jejího celého jména při odeslání platby na účet  jsme se už zmínili. Nabídla ale i dobírku – to bychom znali dokonce i její adresu. A taky by ji znal každý cizí muž, který by na její nabídku odpověděl. Největší chybou však bylo to, že nabídla kalhotky s menstruační krví. Drtivá většina fetišistů vyhledávající tento typ uspokojení by žádnou větší hrozbou být neměla, ale mohou se najít lidé, kteří by dokázali tento kus spodního prádla potřísněného krví zneužít a dostat tak její majitelku do problémů.

Pokud vše shrneme – zájemce bude znát její e-mail, jméno, adresu a bude vlastnit její spodní prádlo společně s intimní fotografií a vzorkem DNA. Taková situace může skončit vydíráním. Uvědomit by si to měla každá z dívek, která svůj inzerát na web umístila.

Anketa

Ptali jsme se studentů Masarykovy univerzity v Brně, jestli si na internetu všimli brigády, která spočívá v prodeji použitých kalhotek, co si o tom myslí a jestli by byli ochotni si tímto způsobem přivydělat.

 Veronika Udatná, 22 let

Kdysi jsem o tom četla ve Studentě, v nějakém speciální čísle o neobvyklých brigádách. Ta holčina to brala docela vážně, až profesionálně. Na kalhotky dávala záruku, že jsou nošené 3 dny a tvrdila, že jí chlapi píšou i o použité tampony. Celkově jí to údajně dost vynášelo. Myslím, že jaká poptávka…

 Simona Jonášová, 20 let

Nevšimla. Je to opravdu nechutné. Ještě by se třeba mohly prodávat použité kondomy nebo použitý toaletní papír (smích).

Jana Jedličková, 21 let

To existuje? Jdu do toho (smích). Sice je to nechutný, ale nějak si člověk vydělat musí.

Vlasta,  21 let

O tom jsem nikdy neslyšela. Určitě bych nic takového nedělala. Myslím, že je spousta jiných brigád, kde se dají vydělat peníze normálně.

 Pavel Kovač, 22 let

Už jsem si toho všiml, ale bez jakékoliv reakce jsem pokračoval dál. Ale proč ne, dneska lidi těží opravdu ze všeho. Já bych nějaký boxerky klidně obětoval (smích). Já už k Vánocům nedostávám nic než ponožky a spoďáry, samozřejmě nepoužitý, takže toho mám plný šuflata a klidně se toho za prachy zbavím. Hlavně, že to někomu udělá radost.

 Dominika Moťková, 20 let

Této reklamy jsem si vůbec nevšimla, ale je to škoda, mohla jsem se zasmát. Moje první úvaha byla taková, že se musí jednat o vtípek, ale když se nad tím pozastavím, tak ano, na světě jsou různí lidé a to, že my některé nechápeme, neznamená, že to oni neberou vážně. Takže asi se najdou tací, kteří by si je koupili, ale já mezi ně nepatřím.

Eliška Kořínková, 20 let

Ne, naštěstí ne. Už jsem o tom slyšela v jednom seriálu a už tehdy jsem se nad tím pozastavila. Ale ani se tomu skoro nedivím. V tomto světě, kde už se děje všechno možné, je to jen další nemorální způsob vydělávání si, kdy nejen prodávající, ale i nakupující ztrácí svoji úctu. A jestli bych do toho šla? Ne. Pokud někdy bude nejhůř, člověk je obklopen rodinou a kamarády, kteří mohou pomoci a pak kdo chce, tak si najde různé brigády, které člověka dostanou ze dna.

Rostislav Andrlík, 19 let

Reklamy jsem si vůbec nevšiml, pravděpodobně bych ji považoval za virál. Ale nakonec je i to jenom oblečení, a pokud někomu nevadí klasický second handový kousky, proč by mu mělo vadit nosit spodní prádlo z druhé ruky nebo z druhého klína?

Zajímavosti:

• Existují speciální stránky se spoustou nabídek i poptávek po použitých kalhotkách. Mezi nejznámější patří pouzitekalhotky.cz, jejichž zakladatelka dokonce na úvodní stránce popisuje své začátky s tímto fetišem.
• Říct o tom rodičům, nebo ne? Na diskuzním fóru se objevil příspěvek matky, která odhalila přivýdělek své dcery a její kamarádky v podobě prodeje nošených a nepraných kalhotek. S ostatními se radila, zda o tom rodiče dceřiny kamarádky informovat.
• V Japonsku vymysleli automat na použité kalhotky, který byl následně umístěn na ulici.
  

  Automat na kalhotky byl vyfocen v ulicích Tokia. Foto: Photomann.com