Realistické drama o dívce, která otrávila svého staršího manžela, který jí týral, patří k nejznámnějším českým hrám. Autoři bratři Mrštíkové kritizují poměry na české vesnici v 19. století – předsudky, domluvené sňatky pro peníze, sobecké rodiče, kteří ničí život svým dětem. Hra se dočkala velkého úspěchu už po své premiéře v roce 1894.
O autorovi
Vilém Mrštík se narodil v roce 1863. Byl českým spisovatelem, dramatikem, literárním kritikem a překladatelem.
Pocházel z jižní Moravy z rodiny ševce. Studoval v Brně na gymnáziu, následně chtěl v Praze studovat malířství. To se mu kvůli finančním problémům nikdy nepodařilo. Nedokončil ani studia práv a začal se věnovat literatuře.
Svá díla publikoval v mnoha časopisech, např. v Lumíru, Zlaté Praze, České revue atd. Ve spolupráci s F. X. Šaldou přispíval i do literárních a divadelních časopisů svými kritikami. Patřil do Masarykova univerzitního ruského spolku a v roce 1895 podepsal manifest české moderny.
Celý život řešil existenční problémy. Trápil se tím, že jeho dílo není dostatečně uznávané, trpěl záchvaty melancholie. V roce 1912 spáchal sebevraždu.
Jeho bratr Alois byl také spisovatel.
Charakteristika díla
Maryša je Mrštíkova tragédie, sociální drama, o pěti jednáních z roku 1894. Patří k vrcholům českého realistického dramatu. Premiéru měla 9. května 1894. Námět pro tuto divadelní hru dodal jeho bratr Alois, na Vilémův popud ho společně zpracovali.
Děj se odehrává v 19. století v typické české vesnici. Autoři realisticky vykreslují život na moravské vesnici. Do hry začlenili také řadu lidových písní a tanců, kroje apod.
Vesnické poměry ovšem ostře kritizují na příkladu manželství uzavřeného kvůli majetku bez lásky. Zobrazují majetkové rozdíly na vesnici, lakomé a hamižné lidi, předsudky, i rodiče, kteří kvůli penězům ničí životy svých dětí.
Ústřední postavy knihy
Maryša – Pěkná, mladá dívka z bohaté rodiny, miluje ale chudého Francka. Otec ji přinutí ke sňatku s bohatým mužem, i přes její odpor. Je citlivá, ale i vzdorovitá. Postupně zanevře na celý svět.
Lízal – Postarší sedlák. Lakomec. Nadutec a manipulátor. Touží po penězích víc, než po dceřině štěstí. Nakonec se změní, když si uvědomí své chyby.
Vávra – Mlynář ve středním věku, vdovec s dětmi. Je to záletník, je hrubý. Svou první ženu bil, bil služky. Bije i Maryšu, kterou si vzal pro její věno.
Francek – Mladý, chudý hoch, který má rád Maryšu. Je hrdý, smělý, prudký, statečný.
Jazykové prostředky a stylistika
Velkou roli hraje moravské nářečí – autoři kombinují hanácký, slovácký a brněnský dialekt.
Je to divadelní hra, proto je psána v dialozích.
Dějová linie
Sedlák Lízal má pěknou mladou dceru, kterou se rozhodne provdat za mnohem strašího mlynáře Vávru, vdovce. Důvod je jediný – peníze. Maryša je přitom zamilovaná do chudého Francka, který má být zrovna odveden na vojnu. Když se Francek přišel za Maryšou rozloučit, starý Lízal ho vyhnal.
Maryša Vávru odmítá, pláče, prosí, nakonec ale pod nátlakem obou rodičů se svatbou souhlasí. Ale dobře ví, že bude nešťastná.
Vávra není dobrý manžel. Tráví spoustu času v hospodě, je surový, bije služky i Maryšu. S Lízalem se soudí o věno. Lízal si najednou uvědomuje, co své dceři provedl, a prosí ji, aby se vrátila domů. Maryša to ale domítá, otci nechce odpustit to, jak ji zkazil život. Dříve veselá dívka zatrpkne a zahořkne proti celému světu.
Po dvou letech se vrací z vojny Francek a veřejně vyhlašuje, že bude za Maryšou chodit. Přesvědčuje Maryšu, aby s ním utekla do Brna. Ta ale odmítá i jeho, bojí se hanby, kterou by tak sobě i celé rodině způsobila. Oba bývalé milence načapá Vávra a pokusí se Francka zastřelit. Tomu Maryša zabrání.
Nakonec se dívka rozhodne k zoufalému činu. Nasype manželovi jed do kafe a otráví ho. Nakonec toho lituje, protože si uvědomuje, že se tím nic nevyřešilo.
