Adolf Wölfli strávil většinu života v psychiatrické léčebně. V cele o 7 čtverečných metrech stvořil paralelní vesmír s novou geografií, historií i novou číselnou soustavu.
Považoval se za svatého a své celoživotní dílo nazval Obří stvoření svatého Adolfa. Jeho tvorba však přesahovala všechny umělecké kategorie a stala se podkladem pro vznik směru art brut neboli syrového umění. Galerie hlavního města Prahy uspořádala retrospektivní výstavu zrcadlící celoživotní dílo jednoho z nejpozoruhodnějších umělců 20. století.
Adolf Wölfli (1864 – 1930) se narodil do nezajištěné švýcarské rodiny a byl zařazen do nejnižších vrstev sociálního žebříčku. Po několika pokusech o sexuální napadení se dostal do psychiatrické léčebny, kde díky diagnostikované schizofrenii zůstal až do smrti. Svými duševními strastmi vtiskl jedinečnému dílu nesmírný kreativní potenciál, který se specificky objevuje pouze u tvůrců art brut. Zanechal po sobě monumentální dílo sestávající z 25 000 stran textů, hudebních skladeb a číselných záznamů doprovozených 1 600 kresbami a 1 640 kolážemi.
Když francouzský umělec a teoretik poprvé vyslovil termín „art brut“, definované jako umění v syrovém nebo původním stavu, opíral se svými teoriemi právě o osobnost a dílo Adolfa Wölfliho. Umělci art brut tvoří pouze pro svoji nutkavou potřebu, vychází ze svých vlastních pohnutek a ani v nejmenším se neohlížejí na vzor klasického, módního umění či na názor diváka. Tvůrci jsou většinou společenští outsideři, duševně nemocní, případně spiritistická média.
Adolf Wölfli je považován za čelního představitele tohoto směru, přesto však jeho dílo má samostatné jedinečné poslání, jež sám povýšil na akt Stvoření, což se samo o sobě vymyká jakýmkoli stanoveným hranicím. Wölfliho nadání jako první objevil psychiatr Walter Morgenthaler, který vydal knihu Duševně nemocný jako umělec, v níž veřejnost poprvé seznámil s jeho ohromujícím dílem. V té době Wölfli začal některé své obrazy prodávat specializovaným sběratelům.
Jeho dílo sklízelo také obdivy surrealistů. André Breton prohlásil:
V plné kráse tu vidíme triumfátora, jenž je zároveň obětí; ještě nikdy nebyl líc mince v takovém kontrastu s rubem: na jedné straně se topoří ve štvanici na nebohá děvčata, na straně druhé s bohorovným klidem, byť zavřený na doživotí, stojí s vyhrnutými nohavicemi a s bagem ve tváři před hromadou svých výtvorů, jejichž celek tvoří jedno ze dvou tří hlavních děl 20. století: ‚A nechť se stane, co není. Amen, amen – staniž se. A stane se.‘
Výstava Adolf Wölfli – Stvořitel Universa se koná v Galerii hlavního města Prahy, konkrétně v Domě U Kamenného zvonu. Jedná se o první Wölfliho retrospektivu v České republice a její koncept zahrnuje více jak 100 děl ze všech jeho tvůrčích období. Vidět ji zde můžete až do 27. května 2012.
