Na tento týden připadá křesťanský Svatý týden. Dnešní den je označován jako Škaredá středa. V lidovém prostředí vznikl název „Škaredá středa“ zřejmě podle biblického vyprávění, kde se Jidáš zamračil na Ježíše, kterého poté zradil. Proto by se dnes lidé neměli mračit, protože „Kdo se mračí o Škaredé středě, ten se mračí každou středu po celý rok“.
Svatému nebo také Pašijovému týdnu předcházela Květná neděle. Započalo ho Modré pondělí, následovalo Šedivé úterý a dnešnímu dni, středě, se říká Škaredá. V katolické liturgii nemá tento den přiřazené žádné zvláštní obřady. Středa velikonočního týdne se také nazývá jako Černá nebo Sazometná, což značí zvyk čištění domů a komínů. Tím se údajně vyháněli duchové.
Mezi tradiční zvyky Pašijového týdne patří například „odlet zvonů do Říma“, kdy se na Zelený čtvrtek naposled rozezní zvony a varhany, které umlknou až do Velikonoční vigilie (noc z Bílé soboty na neděli Zmrtvýchvstání Páně). Místo zvonů se tak používají dřevěné řehtačky. Celý Pašijový týden vrcholí Velikonočním pondělím, kdy se chodí na koledu. V Čechách jsou Velikonoce spojené s pomlázkou, na Moravě s mrskačkou.
