Ozzyho Osbourna, Kurta Cobaina či herečku Catherine Zeta-Jones spojují dvě slova – bipolární porucha. Vážná porucha osobnosti, která postihuje přibližně dvě procenta populace. S přesností se dá diagnostikovat až po osmi letech od jejího prvního projevu.

Bipolární porucha, jinak též maniodepresivní psychóza, se vyznačuje střídáním nálad, tedy fází mánie a deprese. Dochází k rozdílným změnám chování, často se projevuje jenom zdánlivě. Léčí se psychofarmaky, která se doplňují různými psychoterapiemi pro lepší efekt.
Střídání manické a depresivní fáze
Manická epizoda se projevuje přehnanými změnami nálad. Ta je buď euforická, nebo podrážděná. Člověk, který si prochází mánií, je živý, hyperaktivní a často je okolím vnímán jako nesnesitelný. Nechápe totiž, že ostatní nejsou tak dobře naladěni jako on. Manická fáze může trvat několik měsíců i let. Poté však člověk začne postupně slábnout a dostaví se druhá fáze bipolární poruchy – depresivní epizoda.

Ozzy Osbourne
Člověk, který se dostane do depresivní fáze, postupně ztrácí zájem o jakoukoliv aktivitu a schopnost radovat se. Nechce si plánovat budoucnost, přijde mu to nesmyslné. Neplánuje si ani to, co bude dělat následující den. Podceňuje se a připadá si absolutně neschopný. Tyto myšlenkové pochody mohou vést až k myšlenkám na sebevraždu. Cítí se stále unavenější a komunikace s ním postupně vázne.
Jak člověk dostane bipolární poruchu
Bipolární porucha může souviset s dědičností, pacientovou minulostí a prostředím. V případě, že se u jednoho z rodičů projevila bipolární poruch, je tu desetiprocentní riziko výskytu bipolární poruchy.

Catherine Zeta-Jones
Psychika je dalším velmi významným faktorem. Dlouho se jí nepřikládala velká váha, ale dnes ji lékaři stále více zkoumají. Může se jednat o zážitky z minulosti, jako je smutek ze ztráty partnera, sexuální agrese v dětství, citová deprivace či opakovaný stres. Navíc bylo dokázáno, že vztek a křik v rodině při sebemenší příležitosti urychlují nástup bipolární poruchy, tedy její manické fáze.

Kurt Cobain
Velmi vzácně může být maniodepresivní psychóza spojena s organickou příčinou, tedy s neurologickým, endokrinologickým či infekčním onemocněním. Též může souviset s pooperačními stavy.
Miloš Kopecký
Na sklonku svého života se k bipolární poruše přihlásil i Miloš Kopecký. Rozsáhle o tom vypráví ve své autobiografii „Já“. Sám se nechal slyšet, že život s maniodepresivní psychózou je mnohem horší než život s rakovinou.

Miloš Kopecký