Věra Čáslavská se narodila před sedmdesáti lety v Praze. Do dějin českého a československého sportu se poprvé zapsala roku 1964, kdy na olympijských hrách vyhrála tři zlaté medaile a jednu stříbrnou. Úspěch zopakovala o čtyři roky později a dál shromažďovala tituly ze světových i evropských šampionátů.
Věra Čáslavská se od raného dětství věnovala gymnastice. Již v 16 letech se zúčastnila mistrovství světa ve sortovní gymnastice. Tenkrát se v Moskvě umístily československé reprezentantky v soutěži družstev na druhém místě. Věra Čáslavská obsadila ve víceboji jednotlivců osmé místo. V tom samém roce, 1958, se umístila druhá na mistrovství Československa.
Olympijské úspěchy
Na Olympijských hrách roku 1960 v Římě slavila úspěch zatím jen v rámci stříbrné pozice v soutěži družstev. Na individuální medaili si musela počkat další čtyři roky, kdy se konaly olympijské hry v Tokiu. Tam konečně zazářila a předvedla vše, co v ní bylo. Získala tři zlaté medaile – ve víceboji, přeskoku a na kladině – a jednu stříbrnou, opět s československým družstvem.
Další letní olympijské hry, roku 1968 v Mexiku, ji čekala obhajoba zlatého úspěchu. Tohoto úkolu se zhostila víc než s přehledem. Do své zlaté sbírky přidala další čtyři ocenění – za víceboj, přeskok, bradla a prostná. A aby to nebylo málo, zasloužila si ještě dvě druhá místa – za kladinu a družstvo. Spolu s ruskou Larisou Latyninovou je paní Věra jednou ze dvou gymnastek, kterým se podařilo obhájit zlato ve víceboji na dvou po sobě jdoucích olympiádách.
Během těchto her se paní Věra vdala za českého reprezentanta v běhu Josefa Odložila. Na slavnostním ceremoniálu si také neodpustila protest proti okupaci Československa. Po takto úspěšné olympiádě ukončila Věra Čáslavská svou sportovní kariéru. I přesto byla toho roku vyhlášena nejlepší sportovkyní světa.
Mistrovské tituly
Roku 1962 se konalo mistovství světa ve sportovní gymnastice přímo v Praze. Tady zaznamenala paní Věra první větší úspěch. Vyhrála přeskok, druhá skončila ve víceboji a třetí místo získala v prostných. Roku 1965 už se nerozpakovala a na mistrovství Evropy v Sofii brala rovnou pět zlatých medailí!
O rok později se konalo mistrovství světa v Dortmundu. To znamenalo dvě zlata – ve víceboji a přeskoku – a dvě stříbra na kladině a v prostných. Československé družstvo se na tomto MS konečně dočkalo zlatého umístění!
A před velkým úspěchem v Mexiku roku 1967 získala na mistrovství Evropy v Amsterodamu zlato ve všech soutěžních disciplínách!
Činnost ve společnosti
V roce 1968 podepsala paní Věra známou petici Dva tisíce slov. O tři roky později byla pro svou politickou a společenskou činnost vyloučena z řad Českého svazu tělesné výchovy a sportu.
Věra Čáslavská vystudovala fakultu tělesné výchovy a sportu na Uiverzitě Karlově a věnovala se trenérské činnosti. V rozmezí let 1979 – 1981 se mohla trenérství věnovat i v Mexiku.
Po sametové revoluci se stala poradkyní prezidenta Václava Havla pro sociální otázky a pro sport. Od roku 1991 pak působila jako jeho asistentka. V letech 1990–1992 zastávala funkci předsedkyně Československého olympijského výboru a poté byla až do roku 1996 předsedkyní Českého olympijského výboru a členkou Mezinárodního olympijského výboru (1995-2001). Roku 1995 dostala Věra Čáslavská státní vyznamenaní Medaile Za zásluhy II. stupně.
Paní Věra se po rodinné tragédii stranila dlouhých deset let společnosti. Sama říká, že žila jako paní Columbová – měla své soukromí a byla za ně ráda. Na veřejné akci se ukázala až v roce 2009 a to právě na vyhlášení sportovce roku. Sama má tato ocenění čtyři – z let 1964, 1966, 1967 a 1968.
