14. 7. 1862 se narodil umělec, jehož dílo navždy ovlivnilo nejen dějiny malířství. Výročí narození Gustava Klimta, nejvýznamnějšího představitele vídeňského modernismu a spoluzakladatele secese, uctívá Vídeň devíti výstavami probíhajícími už od loňského podzimu. Putovní výstava s názvem Gustav Klimt – Průkopník moderny začala 6. července i v Praze.
Gustav Klimt inklinoval k výtvarnému umění již od svých raných let. Vídeň, v jejíž blízkosti se narodil a také prožil celý život, mu jakožto město rozvoje a centrum uměleckého života dala prostor, aby se zapříčinil o vznik a popularizaci evropského modernismu.
Od 60. let žila Vídeň výstavbou monumentální okružní třídy Ringstraße. Klimt k ní přispěl řadou zakázek, díky čemuž se již za svého života stal uznávanou vídeňskou osobností. Jeho portréty dam, které vynikají nebývalým zachycením krásy prostřednictvím působivé ornamentálnosti a dekorativnosti, byly mezi vídeňskou smetánkou nedostupným zbožím.
„Umění je o svobodě,“ prohlašoval, když jeho dráždivé malby femme-fatale byly kritikou označeny za pornografii. Pobuřující figurativní umění však propojil s abstrakcí a uchvacujícími zdobnými prvky v sytých intenzivních barvách, čímž dokázal z nesporné dekadence vytvořit osobní symbolismus a především moderní secesi, která následně ovládla nejen celou Vídeň.
Ke Klimtovým 150. narozeninám připravila Vídeň celkem devět retrospektivních výstav pohlížejících na jeho tvorbu v jednotlivých životních obdobích, ale také z různých úhlů pohledu na nejtypičtější tendence. Pět z nich (150 let Gustava Klimta, Gustav Klimt v Uměleckohistorickém muzeu, Gustav Klimt. Cesta časem, Klimt – Kresby) již proběhlo a zbylé čtyři potrvají přes celé léto až do září či října.
Nejvýznamnější z výstav začala 16. května a její doba trvání je naměřena přesně na 4 měsíce, do 16. září 2012. Pořádá ji Vídeňské muzeum Karlplatz výhradně z vlastní sbírky, která s více než čtyřmi sty Klimtovými díly je jeho největší sbírkou na světě. Letos poprvé v historii vystaví všechny jeho listy naráz včetně nejslavnějšího obrazu – Portrét Emilie Flöge z roku 1902. Díky obsáhlé koncepci však umožní návštěvníkovi pohlédnout nejen na nejslavnější díla, ale na všechny tematické okruhy jeho tvorby.
Velmi specifickým zaměřením vyniká výstava Proti Klimtovi. „Nuda Veritas“ a její obhájce Hermann Bahr. Herman Bahr je autor spisu „Proti Klimtovi“, který shromažďuje kritické výroky mířené na malířovy skandální erotické kresby. Výstava, která v Rakouském divadelním muzeu probíhá až do 29. října 2012, odhaluje Klimtův skrytý umělecký jazyk a kontroverzní vztah mezi umělcem a publikem.
6. července začala v Domě umělců výstava Gustav Klimt a Dům umělců, která do 2. září bude návštěvníkům zobrazovat historická fakta týkající se členství Gustava Klimta v uměleckém spolku, díky němuž získal řadu veřejných zakázek, které ho vynesly na výsluní.
Gustav Klimt svým mistrovským dílem také nesporně ovlivnil svět módy. To dokazuje výstava probíhající od 25. května do 14. října 2012 v Rakouském muzeu lidové tvorby nesoucí název Předměty v centru pozornosti: sbírka textilních vzorů Emilie Flöge. Slavný Portrét Emilie Flöge, jak už bylo zmíněno, můžete vidět ve Vídeňském muzeu, ale na této výstavě se o Klimtově modelce dovíte o mnoho víc. Spolu se svojí sestrou Helenou vedla módní salon Haute-Couture-Salon Schwestern Flöge, kde představovaly modely podléhající principům secese. Proslavily se především díky šatům se střihem reformního ražení, které se oblékaly bez korzetu, resp. šaty podobného typu, jaké má Emilie i na obraze. Tyto oděvy pro jejich salon navrhoval mimo jiné i sám Gustav Klimt.
Výročí Gustava Klimta je připomínáno i v Čechách. Od 6. července probíhá výstava Gustav Klimt – Průkopník moderny v Rakouském kulturním fóru v Praze. Mapuje zrod moderního umění od historismu vídeňské Ringstraße až k počátkům abstrakce s Gustavem Klimtem v popředí. Výstava v Praze končí 28. září a do konce roku pak bude putovat po různých městech České republiky.
