„Láska hory přenáší,“ říká se a platí to dvojnásobně, jedná-li se o lásku k horám. Na francouzsko-italském pohoří, tam, kde se rozkládá Montblanský masiv, se do výšky 4 810 m pyšně tyčí nejvyšší hora Evropy Mont Blanc. A svou pýchu si uchovává, ačkoli je již 216 let jeho nejvyšší vrchol zdolaný.
Přestože někteří zatvrzelí jedinci stále považují za nejvyšší horu Evropy Elbrus na Kavkazu, nejvyšší stále zůstává Mont Blanc v Savojských Alpách. Mezi svými sousedními dlouhány vyniká mohutností a ročně láká tisíce nadšených horolezců, cestovatelů a turistů.
Začalo to odměnou – 20 tisíc tolarů pro toho, kdo objeví cestu na vrchol Mont Blancu. Přírodopisec Horace Bénédict de Saussure vypsal tuto lákavou odměnu poté, co ho okouzlil pohled na zaledněný Montblanský masiv z vrcholu Bréventu.
Byl jsem zoufale dychtivý vidět z těsné blízkosti velké vrcholy Alp, které při pohledu z našich hor vypadají tak majestátně,
prohlašoval zainteresovaný Horace Bénédict de Saussure a pro svou lásku k Alpám byl přezdíván Otcem horolezectví.
V roce 1760, kdy přírodopisec odměnu vypsal, s nabídkou koketovalo mnoho zájemců. Jedním z nich byl i chudý hledač pokladů a farmář Jacques Balmat. Na tohoto muže bylo po úspěšném výstupu uvaleno velké uznání a chvála mu velmi lichotila. V jeho autobiografické knize mu bylo později dokonce vytýkáno, že svým přístupem zveličuje podíl Dr.Paccarda.
J. Balmat v horách (nls.uk)
Michel-Gabriel Paccard byl vystudovaný lékař z Turína, který poté pobýval v Chamonix a díky své zálibě v botanice a mineralogii se setkal s Horacem Bénédictem. Podstoupil několik pokusů o nalezení cesty na Mont Blanc, ale jeho konečným společníkem se stal právě J. Balmat. Společně horu pokořili a dne 8. 8. roku 1786, 26 let po zveřejnění odměny na ni vyšplhali.
Tento výstup pro historii horolezectví znamenal víc než dost. Na počest jejich odvážnému výkonu byl oběma horolezcům vystavěn v Chamonix pomník (M. Paccardovi až v r. 1983).
Nalevo J. Balmat a vpravo přírodopisec Horace Bénédict (visoterra.com)
Přestože se Horace Bénédict de Saussure nepodílel na průkopní výpravě na špičku Mont Blancu, v roce 1787 byl členem sedmnáctičlenné skupiny, v jejímž čele jako průvodce stál J. Balmat.
Štěstí, jaké měl Balmat při výstupu na Mont Blanc, onomu horolezci chybělo při průzkumu zlata v dolině Sixt v roce 1864. Zemřel při nešťastném pádu z útesu.
M. Paccard se později oženil se sestrou Jacquese Balmata a stal se soudcem spravedlnosti.
