Doposud byl volen oběma komorami Parlamentu, v příštím roce dojde však ke změně. Média nás denně zasypávají nejrůznějšími spekulacemi o možných kandidátech a průzkumy vyvolávají rozporuplné reakce. Na scénu přichází nová tvář. A pojem „tvář“ je v tomto případě zcela zásadní. Jestli Vladimír Franc patří na Hrad, o tom rozhodnou občané České republiky v přímé volbě prezidenta.
Bude tomu již rok, co vláda Petra Nečase schválila ústavní zákon 71/2012 Sb., kterým se zavádí přímá volba prezidenta republiky. Ke vší spokojenosti veřejnosti budeme mít tedy možnost ovlivnit, kdo usedne do prezidentského křesla. A vybrat nástupce nynějšího prezidenta Klause bude úkol nelehký. Především zorientovat se mezi kandidáty, kterých je přehršle, už stojí za to.
V průzkumech nejčastěji svádí boj o barevné koláče Miloš Zeman, Jan Fischer a Karel Schwarzenberg.
Středem pozornosti se však stal kandidát, jenž budí zájem sám o sobě. Prof. JUDr. Vladimír Franz je výtvarník a hudební skladatel, který zároveň působí na Divadelní fakultě AMU jako pedagog. Nejedná se o nikoho, kdo by nebyl již mediálně známý z minulosti, ovšem popularita, které se mu dostává v poslední době, je nemalá. Od chvíle, kdy se rozhodl pro kandidaturu na post prezidenta ČR, je probíraným tématem číslo jedna, a to především pro „nestandardní“ vzhled.
Možná je to právě masivní tetování pokrývající globálně jeho tělo, co přimělo především mladší spektrum lidí vytvořit si sympatie k této postavě. Důvod pro svou kandidaturu vysvětluje slovy: „Nepropadl jsem tomu, ale když tam máte najednou sedm tisíc lidí, tak se k tomu musíte nějak postavit.“
Reagoval tak právě na číslo přesahující 7 000 uživatelů Facebooku, kteří mu prostřednictvím této sociální sítě vyjádřili podporu.
Při brouzdání mezi komentáři a ostatními příspěvky na tomto profilu však můžeme zpozorovat, že se nejedná výhradně o studentstvo a mladší ročníky. Najdeme tu řadu lidí středního věku s radikálními názory spojenými se zvolením právě Vladimíra Franze hlavou státu.
Bylo by předpotopní začínat s argumenty typu „potetovaní jsou jen kriminálníci“ nebo „kérky patří do lochu“, což můžeme často slýchávat od starších generací. Naštěstí se v moderní společnosti nenajde zase tolik lidí co by se s tím ztotožnilo. Naopak je na tetování nahlíženo na jakýsi druh umění. Je-li však osoba s tak exotickou vizáží, jakou Vladimír Franz bezesporu je, kompetentní pro tuto funkci, to je na pováženou. Ovšem vraťme se k podstatě vykonávání samotné funkce prezidenta.
Není tajemstvím, že pozice jako je prezident, je v naší zemi prakticky pouze reprezentativní. A bylo by naivní domnívat se, že dosazením nějaké velké osobnosti na prezidentský post změníme chod naší země. Zahraniční návštěvy, budování vztahů s ostatními státy (což v Klausově případě dostává úplně nový rozměr), nějaké to omilostnění a v neposlední řadě házení klacků pod nohy vládě. A pokud hlava státu nezcizuje předměty a nenosí krátké kalhoty, veřejnost je s ní spokojená. Skoro bych se nebál říci, že pokud dobře vystupuje navenek, tak je to velice vděčné poslání.
Takže pokud si to shrneme, vystupování navenek je alfou omegou prezidentství. Nabízí se tedy otázka, proč právě Vladimír Franz? Je možné si ho představit na postu premiéra, kde by mohl využít potenciál, jaký v něm všichni vidí. On sám se považuje za obyčejného občana, který vystoupil z lidu a s obrovskou vervou se snaží změnit věci k lepšímu. Vystudoval práva a ačkoli se jim dále po studiích nevěnoval, je to přeci jenom plus v porovnání se stávající vládou, kde je chemik ministrem financí státu a anesteziolog řídí průmysl.
I přes to přezevšechno hledám sebemenší důvod ve Franzově působení na Hradě. V senzaci, kterou vyvolalo vše kolem jeho zvolení do čela národa, shledávám spíše potřebu na sebe upozornit. A ta podle mě není úplně nutná v tomto případě. Po Klausově období bych uvítal někoho kompetentního, kdo by vykonával svou funkci tak, jak má, a hlavně kdo bude splňovat alespoň základní předpoklady pro to, aby se prezidentem mohl stát.
