Loreley

Loreley je stěžejní báseň německého romantismu. Dodnes je povinnou četbou všech německých dětí, které si jí oblíbili hlavně díky její délce, ale také díky její pohádkové atmosféře. Pro německy mluvící země znamená Loreley to samé, co pro nás Máchův Máj.

O autorovi

Heinrich Heine se narodil v roce 1797 a jeho jméno je spjaté s literárním sdružením Mladé Německo. To nesouhlasilo s absolutistickým režimem, kázalo o vysvobození člověka, ale také o zrovnoprávnění žen a Židů, kteří měli jen malá práva. Díky neustálému zhoršování politické situace a tvrdým cenzurám ale Německo opustil a přestěhoval se do Paříže, kde žil a psal až do své smrti. Zemřel 17. února 1856 ve věku 59 let, což byl na romantické básníky té doby věk velmi vysoký.

Charakteristika díla

Báseň vychází ze staré pověsti o krásné dívce, zpívající na skále u řeky Rýn. Sám Heinrich Heine zvolil při psaní básně až pohádkový jazyk a učinil ze staré pověsti baladu. Je zde jasně cítit inspirace bratry Grimmovými.

Jsou zde znaky romantismu (lodníkova neopětovaná láska, příroda, protiklady atd.).

Česká veřejnost může znát báseň nejen z úmorných hodin německého jazyka, ale také z Haškova Švejka, kde se objevuje její notoricky známý začátek "Ich weiss nicht, was soll es bedeuten, dass ich so traurig bin."

Ústřední postavy knihy

Lodník - muž, proplouvající pod zrádnou skalou.

Loreley - víla, která lodníka svým zpěvem učarovala

Jazykové prostředky a stylistika

Báseň se skládá z 24 veršů, rozdělených do šesti slok (jedná se o klasická čtyřverší). Báseň je vyprávěna v Ich formě.

Dějová linie

Autor nejprve popisuje své pocity z pověsti, která ho týrá a nutí k pláči. Poté vypráví o tom, jak při západu slunce sedí na skále nad řekou Rýn krásná víla, která si zpívá tichou píseň. Lodník, který se plaví na řece pod skálou se do dívky okamžitě zamiluje, soustředí se jen na ni a chce zjistit, o čem vlastně dívka zpívá. Díky víle přestane věnovat pozornost řízení své lodi a ta skončí i s Lodníkem ve víru řeky.

Další díla autora