Když britští archeologové loni v září našli v anglickém Leicesteru kostru, prohlásili o ní, že by mohla patřit králi Richardovi III. Mnozí to považovali pouze za novinářskou kachnu. Nyní se však ukazuje, že kosterní ostatky jsou opravdu královské. Potvrdily to výsledky testů DNA.
Loni v září začaly v anglickém Leicesteru vykopávky pod místním parkovištěm. Na jeho místě však dříve stával františkánský kostel. Ten zřejmě sloužil také jako pohřebiště, neboť na místě byly nalezeny kosterní pozůstatky z 15. století. Oznámení archeologů, že by mohlo jít o kostru Richarda III., vzbudilo velký ohlas. Kostra byla mužská a vykazovala panovníkovy fyzické rysy
Pátrání po místě posledního odpočinku
Mnoho generací vědců, historiků a archeologů se snažilo zjistit, kde odpočívá Richard III. Tento panovník byl posledním králem z rodu Yorků a zemřel v bitvě u Bosworthu, kterou vyvrcholila Válka růží. Z historických pramenů bylo známo, že mrtvé tělo bývalého krále bylo odvezeno právě do Leicesteru, aby poddaní viděli, že král je skutečně mrtev.
Ač se tušilo, že ostatky krále Richarda by měly být v okolí Leicesteru, nikdo neznal přesné místo. Dokonce se tvrdilo, že Tudorovci, kteří nastoupili po Richardovi III., nechali jeho ostatky vhodit do řeky. Historik dr. John Ashdown-Hill se však ponořil do pátrání po Richardově hrobu a jeho úsilí nakonec přineslo plody. Nejprve objevil, že Jindřich VII. nechal nad Richardovým hrobem postavit alabastrovou hrobku a dokonce nalezl dokument určující přímo místo hrobky, čtvrť Greyfriars v Leicesteru.
Stopa DNA stará staletí
Dr. Ashdown-Hill navíc strávil roky před nalezením Richardových ostatků tím, že pátral po jeho potomcích. Sestavil podrobný rodokmen, který ukázal, že děti Richardovy sestry Anny zanechaly potomky, jejichž linie přežila i do současnosti. Konkrétně dr. Ashdown-Hill přesvědčil ženu žijící v Kanadě, aby mu poskytla vzorek DNA. Získal tak DNA starou přes 500 let, DNA rodu Yorků.
Když tým vědců z Univesity of Leicester odhalil polohu, kde stával bývalý kostel a v něm i hledaná hrobka krále Richarda III., započal archeologický výzkum. A skutečně – pod parkovištěm, na místě, kde by to čekal málokdo, se nalezla kostra, která svým stářím odpovídala době úmrtí krále Richarda III.
Pak už stačilo „jen“ počkat si na výsledky testů DNA. A ty teď konečně potvrdily to, v co všichni doufali. Práce mnoha odborníků skutečně objevila Richarda III. – nebo spíše to, co z něj zbylo. Jak potvrdil vedoucí archeologického výzkumu Richard Buckley:
„Mimo jakoukoli pochybnost, tohle je Richard III.“
Richard III. = poslední z Yorků
Richard III. se dostal na trůn úskokem, jako správný šlechtic. Když zemřel jeho strýc, král Eduard IV., nechal Richard zavřít jeho mladé syny v pevnosti Tower, údajně kvůli jejich bezpečnosti. Vlády se ujal roku 1483, když mu bylo 31 let. Nekraloval však dlouho. Během své krátké vlády musel čelit dvěma vzpourám. První dokázal potlačit, tu druhou však ne.
Jindřich Tudor, pozdější král Jindřich VII., se vylodil se svým vojskem v Anglii. Došlo k bitvě u Bosworthu, kde král Richard III. padl následkem zrady svých přátel. Násilnou smrt dokazují i kosterní ostatky – na kostře je patrno deset zranění, z toho osm na lebce. V páteři byl nalezen hrot šípu.
Bitvou u Bosworthu skončila Válka růží – občanská válka, která trvala 30 let. Tvořila ji série bitev mezi přívrženci rodů Lancesterů a vládnoucích Yorků.