Filmy o psychicky narušených lidech bývají obvykle podle stejné šablony, kterou už každý zná nazpaměť. Všechny použité vtipy bývají otřepané, stokrát slyšené. Nic z toho ale neplatí pro Terapii láskou, film, který si vysloužil plných osm Oscarových nominací a obdivné poklony od mnoha vrcholných kritiků. A to už je v dnešním náročném světě co říct.
Když se herecké špičky sejdou na hromádce, znamená to buď budoucí celosvětový hit, nebo absolutní propadák, protože už nezbyly peníze na nikoho, kdo by napsal dobrý scénář. Naštěstí pro nás, filmové diváky, se Terapie láskou řadí do první kategorie. A ke všemu nedávno dorazila do českých kin.
Když se Pat (Bradley Cooper) vrátí z psychiatrické léčebny, jako by mu celý jeho starý život proklouzl mezi prsty. Je bez ženy, domu, práce a musí bydlet u rodičů, kteří neví, co si o něm mají myslet. Jeho jediným cílem je dostat zpátky vše, co ztratil, dokud ovšem nepotká Tiffany (Jennifer Lawrence), která je mu podobná jako vejce vejci. Je pouze na Patovi, aby se rozhodl, jak chce teď pokračovat dál a přitom se musí popasovat se svou agresivitou.
Ačkoliv Hollywood nám už dlouho dokazuje, že komedie jsou pouhé dvě hodiny poslouchání jednoho klišé za druhým, vypadá to, že teď svítá na lepší časy. Terapie láskou je totiž jeden z těch filmů, které rozhodně nesplynou s ostatními a pobaví nejen svým zpracováním a originalitou.
Co ale bylo největším štěstím celého projektu jsou získaní herci. Všechny hlavní role obsadily herecké špičky, mezi nimi například i Robert De Niro nebo Jacki Weaver. Důkazem, že bylo na co se dívat, jsou nominace na všechny Oscary za podané herecké výkony. A jedna z nich dokonce i proměněná. Jennifer Lawrence pro Terapii láskou získala cenu za hlavní ženský herecký výkon a při předávání ukázala skutečný údiv ze svého úspěchu i pádem na pódiu.
Nejde přesně o ten typ romantické komedie, na kterou se člověk podívá se skleničkou vína a předem zná všechny zvraty i nadcházející události. To může být pro některé diváky matoucí, možná nežádoucí a v odpočinkovém filmu nechtěné. I přesto ale můžeme sledovat typické prvky romantické komedie. Dojde na zradu, lásku, milostný trojúhelník a podobné nezbytnosti, díky neobyčejné lehkosti plynutí děje ale nepůsobí tak strojeně, jako je obvyklé.
Celkově jde o film, který se zavděčí širokému spektru diváků. Pohrává si s pošramoceným myšlením citově labilních lidí, s nadsázkou vykresluje zdánlivý rodinný ideál a baví chytrými dialogy v běžných situacích. Nejedná se o komedii stejnou jako deset dalších, jde rozhodně o unikátní snímek. Otázkou ale zůstává, zda-li je to ten správný šálek čaje pro české publikum.