Frankenstein je synonymem děsu a hrůzy. Knihu s tímto titulem si mohli čtenáři poprvé opatřit v roce 1818. Dnes je kniha považována za vrcholné dílo romantismu a gotického hororu. Známé jsou také jeho filmové adaptace. Za tou první stojí samotný Thomas Alva Edison a pochází z roku 1910. Nejproslulejší je ale stejnojmenný film z roku 1931, kde si roli monstra zahrál Boris Karloff. Filmů, kde se Frankensteinův netvor objevuje, jsou ale desítky.
O autorovi
Mary Wollstonecraft Godwinová se narodila 30. července 1797 do rodiny známého ateisty a anarchistického myslitele Williama Godwina a učitelky a spisovatelky Mary Wollstonecraftové. Ta ale zemřela několik dní po narození své dcery.
Mary si vzala romantického básníka Percy Shelleyho a v roce 1818 vydala svou první knihu. Tou byl právě Frankenstein, jehož slávu už žádné z dalších spisovatelčiných děl nepřekonalo. Mary Shelleyová zemřela v Londýně 1. února 1851.
Charakteristika díla
Kniha se odehrává v Evropě osmnáctého století. Podobně jako u Edgara Allana Poea i zde se míchají prvky romantismu a gotického hororu.
Mary Shelleyová napsala knihu během pobytu u Lorda Byrona, kde trávila s manželem dovolenou. Jednoho večera četli francouzskou hororovou povídku Fantasmagoriana a dohodli se, že se pokusí napsat něco podobného. Mary Shelleyová napsala Frankensteina a Lord Gordon Byron přišel s povídkou Vampír, která se stala základem pro všechny upírské romány a filmy.
Kniha má 24 kapitol a dělí se na tři hlavní části (viz Jazykové prostředky a stylistika).
Často je zaměňované jméno tvůrce monstra, Viktora Frankensteina, s monstrem samotným. To žádné jméno nemá.
Ústřední postavy knihy
Viktor Frankenstein - nerozhodný, inteligentní muž. Kvůli přehnaným ambicím si zničil život.
Netvor - dílo Viktora Frankensteina. Myslící a citově založený, ale také strašlivě znetvořený.
Jazykové prostředky a stylistika
Kniha je psaná spisovným jazykem 19. století. Kniha je vyprávěna v ich formě a to prostřednictvím tří vypravěčů: deník a dopisy Roberta Waltona, a vyprávění Frankensteina a jeho netvora.
Jsou zde patrné prvky romantismu: samota, emoce a podrobné líčení krajiny.
Dějová linie
Mladý mořeplavec Robert Walton se plaví k severnímu pólu. Jednoho dne vytáhne jeho posádka na palubu zničeného muže, který plaval na ledové kře. Walton hledá přítele, a tak o cizince pečuje. Po týdnech léčby se neznámý trochu uzdraví a s přemáháním začne vyprávět svůj varovný příběh.
Viktor Frankenstein (neboť to byl právě on, koho Waltonova posádka zachránila) pochází z bohaté ženevské rodiny. Jeho zálibou jsou přírodní vědy a proto se je vydává studovat do německého Ingolstadtu. Tam začne pomýšlet na vytvoření umělého člověka. Tráví spoustu času v márnicích a celé dny provádí experimenty.
Když se dílo podaří, sám se svého výtvoru zalekne. Stvořil totiž strašlivého netvora. Ten mu navíc po oživení utekl. To vše Viktora zmohlo a s těžkou nemocí ulehl na lůžko. Brzy se o něj začal starat jeho dlouholetý přítel Clerval. Po několika měsících se zmátoří a potěší ho zpráva z jeho rodné Ženevy: má malého bratříčka Viléma.
Spolu s Clervalem se znovu pouští do studia na univerzitě. Teď už ale jen orientalistiku, která mu nepřipomíná jeho hrůzný výtvor. Po dvou letech ale dostane dopis od otce, který píše, že Vilém byl zavražděn. Viktor se tedy vrací do Ženevy. Při prohlídce místa, kde měl být Vilém zavražděn, zahlédl veliký stín monstra a hned mu bylo jasné, kdo je vrah.
Za zločin byla odsouzená nevinná služka a rodina Frankensteinů smutní. Nejhůře nese tuto situaci Elisabeth, Viktorova snoubenka. Viktor zná pravdu, ale nechce ji vyzradit. Chce zničit netvora, ale neví, jak ho najít. Vydává se do Alp, kde si chce odpočinout od těchto myšlenek.
Setkává se zde ale se svým výtvorem. Netvor mu vypráví o dvou letech, které prožil. Několik měsíců žil v nepoužívané kůlně a učil se lidskou řeč i písmo. Obdivoval lidi, ale věděl, že on sám je jiný. Všechny pokusy o kontakt s lidmi skončily špatně a v srdci se mu pomalu usazovala nenávist ke svému tvůrci. Viléma ale nechtěl zabít. Doufal, že dítě vůči němu nebude trpět předsudky, ale mýlil se.
Po Frankensteinovi požadoval stvoření družky, která by byla stejně ohavná a necítila vůči němu odpor. Viktor uznává netvorovy argumenty a slíbí, že mu družku stvoří. Odjíždí proto do Anglie, aby si doplnil vědomosti, které bude k tvorbě umělé ženy potřebovat. Na cestě ho doprovází věrný Clerval. Od toho se ale Viktor později oddělí a na malém ostrově začne pracovat na svém dalším výtvoru.
Brzy se ale změní jeho pohled na celou věc a rozhodne se, že netvorovi družku nestvoří. Ten mu slíbí pomstu. Viktor ale zničí všechnu dosavadní práci a chce se vrátit zpět k Clervalovi. Toho nalézá mrtvého a je dokonce zatčen za podezření z vraždy. Jeho nevina se sice prokáže, ale opět si poleží několik měsíců v nemoci.
Do Ženevy se vrací jako zničený muž. Přesto se chce ještě naposledy potěšit. Ožení se s Elisabeth. O svatební noci je ale Elisabeth zavražděna a Viktor se vydává za netvorem, kterého chce zničit. Pronásleduje ho až do Arktidy. Když netvora konečně spatří, zlomí se ledy a Viktor je uvězněn na kře, ze které ho nakonec posádka lodi Roberta Waltona zachrání.
Se zdravím Viktora Frankensteina to vůbec není dobré a Walton mu musí slíbit, že netvora zabije, pokud se to nepodaří jemu. O několik nocí později uvidí Walton ve Viktorově kajutě netvora, stojícího nad mrtvým Frankensteinem. Prosí o slitování a nakonec slíbí, že spáchá uprostřed ledů sebevraždu. Po těchto slovech vyskočí z okna kajuty.
