Childe Haraldova pouť je nejznámější báseň anglického spisovatele George Gordona Byrona, který patřil mezi vrcholné romantické básníky. Básnická sbírka, postupně vydávaná v letech 1812-1818, se navíc řadí k ikonickým dílům tohoto žánru.
O autorovi
George Gordon Byrone se narodil 22. ledna 1788 do šlechtické anglické rodiny. Už od mládí trpěl vleklou nemocí nohy. Jako mladý zdědil po strýci titul lorda a několikrát přednášel před Sněmovnou lordů. V politice se dost angažoval a účastnil se také řecké války proti Turkům.
Je vnímán jako velký podivín. Je známý nespočtem milostných afér a dokonce byl obviněn i ze sodomie a incestu. Mezi jeho přátele se řadil také anglický spisovatel Percy Shelley se svou manželkou Mary. Právě po setkání s Percym Shelleym napsal Byron nejlepší části básně Childe Haraldova pouť, která se, spolu s nedokončeným románem Don Juan, řadí mezi jeho nejlepší díla. George Gordon Byron zemřel 19. dubna 1824 v Misolonghi.
Charakteristika díla
Jedná se o romantickou básnickou sbírku, která se skládá ze čtyř částí (zpěvů).
Děj knihy je zasazen do velké části Evropy, kterou putuje osamělý poutník.
Z básní je cítit autorova angažovanost. Objevují se zde úvahy nad historií a budoucností jednotlivých států.
Citelný je zde také básníkův protest proti nesvobodě podrobených národů (viz zmiňované Řecko, které bylo utlačováno Turky).
Báseň obsahuje základní romantické prvky jako například postava osamělého poutníka, který utíká do přírody. Popisy krajiny se zde střídají s vtipnými komentáři týkající se jak historie, tak aktuálního dění jednotlivých oblastí.
Ústřední postavy knihy
Childe Harold - osamělý poutník, hledající dobré lidské vztahy a lásku, které ve své rodné Británii nenachází.
Jazykové prostředky a stylistika
Básně jsou psané v ich-formě v osobě Childe Harolda. Básně jsou psané v devítiveršové strofě (tzv. strofa spencerovská), ale objevují se zde také písně a poznámky, které v tomto stylu psané nejsou.
Dějová linie
První zpěv
Childe Harold prchá ze své vlasti, která je podle něj plná šedi, bezpráví a nudy. Vydává se do světa hledat upřímnost a lásku. Cestuje do Portugalska, které je obsazené španělským vojskem a následně do Španělska, které je obsazené vojskem anglickým. Childe Harold zde sympatizuje s bojem proti tyranii a bezpráví.
Druhý zpěv
Childe Harold cestuje ze Španělska do Albánie a následně do Řecka, kterým je přímo ohromen. Srovnává slavnou antickou historii tohoto státu s jejím tehdejším stavem. V té době totiž Řekové trpěli pod nadvládou Turků, ze které se snažili vymanit pomocí bojů o vlastní nezávislost. Po návštěvě Řecka odchází Childe Herald do Istanbulu.
Třetí zpěv
Poutník navštěvuje Brusel a neopomene navštívit ani místo konání napoleonské Bitvy u Waterloo, které se nachází v blízkosti Bruselu. Následuje cesta do Alp. Zde Childe Harold obdivuje krásy přírody a vyzdvihuje je nadevše ostatní. Přiznává zde také svůj obdiv k Jeanu Jacku Rousseaovi.
Čtvrtý zpěv
Ve čtvrtém zpěvu se autor odpoutá od hlavní postavy a objevují se zde jeho vlastní reflexe. Srovnává historickou i tehdejší Itálii, do které se později také vydává. Childe Harold poté postupně navštíví Benátky, Ferraru, Florencii, Umbrii, Apeniny, Řím a svou cestu zakončí na pustém italském pobřeží.
