Konrád Wallenrod

Konrád Wallenrod je poema polského autora Adama Mickiewicze, která poprvé vyšla roku 1828. Stejně jako další díla tohoto autora se zabývá slovanskou tématikou, konkrétně válkou pohansky založené Litvy s křesťanským Řádem německých rytířů přibližně v okolí 14. století.

O autorovi

Adam Mickiewicz je polský spisovatel, který se narodil 24. prosince 1798 na území dnešního Běloruska a zemřel 26. listopadu 1855. Na univerzitě ve Vilniusu vystudoval filologii, polskou literaturu a historii, načež roku 1819 začal tyto předměty vyučovat.

Jeho dílo je poznamenáno nešťastnou láskou k Maryly Wereszczakové, stejně jako známostí s Alexandrem Sergejevičem Puškinem a děkabristy, se kterými se seznámil ve vyhnanství v Rusku. Jedním z jeho důležitých životních stanovisek byla podpora demokracie, přičemž se aktivně zasazoval o polskou nezávislost. Značnou část svého života strávil v Paříži, kde přednášel o slovanských kulturách. Mezi jeho další významná díla patří Balady a romance a Pan Tadeáš.

Charakteristika díla

Konrád Wallenrod je dílem, jež se zabývá problematikou vlastenectví slovanských národů, které bylo v době vzniku díla důležitou součástí polského smýšlení.

Ústřední postavy knihy

Alf - unesený litevský mladík, který se později představuje jako Konráda Wallenroda a osnuje pomstu Němcům, manžel Aldony, vlastenec.

Bard - litevský bard, moudrý, převléká se za mnicha Halbana, vlastenec.

Aldona - dcera vůdce Litevců, manželka Alfa, zbožná.

Jazykové prostředky a stylistika

Dílo Konrád Wallenrod není vyprávěno chronologicky, objevují se zde tedy retrospektivní prvky. Vypravěč v er formě děj pouze pozoruje, komentuje, ale nijak do něj nezasahuje. Dílo je vyprávěno básnickým stylem a jsou zde líčeny city, nálady a dojmy.

Dějová linie

Děj knihy začíná válkou Litvy s Řádem německých rytířů, přičemž Litva prohrává a řád při drancování jedné vesnice zajme litevského chlapce, jenž je později pojmenován Alf. Ten je vychováván německým způsobem, ale stýká se s rovněž zajatým bardem, který působí jako tlumočník. Chlapec nezapomíná na svůj původ, ale bard ho usměrňuje a radí mu, aby se od Němců nejprve všeho naučil a pak až zosnoval pomstu.

Alf se později na straně řádu dostane do bitvy proti Litevcům, přičemž přeběhne na jejich stranu a pomůže jim vyhrát. Následně je provdán za dceru vůdce Litevců Kiejstuta, která se jmenuje Aldona. Pohanská Litva ovšem stále prohrává v boji s křesťanským řádem a Alf je nucen využít svého německého vychování, přičemž se vydává za Konráda Wallenroda, který organizuje křižáckou výpravu do Jeruzaléma. Odtud však prchá do Španělska, a to společně s bardem, který se vydává za mnicha Halbana. Čtenář nejprve neví, že Alf je Wallenrod a myslí si, že se Alf přidal do Wallenrodovy družiny.

Alf se později usadí na litevském hradě Marienburgu, kde se mezitím Aldona nechala zavřít do kláštera a následně zazdít do věže a s Alfem se již nechce setkat, ačkoliv ho stále miluje. Nechce, aby viděl jak ona dnes vypadá a ona nechce vidět, jak vypadá Alf, takže se mají setkat až na onom světě.

Alf, respektive Konrád Wallenrod, se na nátlak řádu musí pustit do války s Litvou, ovšem schválně vnikne do připravené léčky a jeho armáda zůstává uvězněná bez zásob, načež je začne sužovat i zima. Wallenrod se nesnaží armádu osvobodit, a ta následně pojme podezření na zradu. Zbrojnoši se ho vydají zatknout za zradu řádu, ale on raději vypije otrávené víno, které ovšem účinkuje příliš pomalu, a tak pro jistotu vyskočí z okna. Při výskoku z okna strhne lampu, která má Aldoně do blízké věže dávat znamení, že je stále naživu. Ona si uvědomí, že zemřel, a rovněž zhyne žalem.

Další díla autora