Černý kocour

Hororová povídka jednoho z nejslavnějších amerických autorů Edgara Allana Poea Černý kocour vypráví o zálibě k domácímu zvířectvu postupně se měnící v čirou nenávist a také lásce k alkoholu. Toto dílo bylo poprvé vydáno roku 1843. Celé dílo doprovází temná atmosféra, což umocňuje otevřený konec.

O autorovi

Americký spisovatel Edgar Allan Poe se narodil 19. ledna 1809 v Bostonu. Fanoušky si získal hlavně díky svým temným povídkám, jejichž počet se blíží k sedmdesátce. Řadí se mezi nejznámější spisovatele období romantismu, na čemž má svůj podíl rozhodně i Havran.

Roku 1836 si vzal svou vlastní sestřenici, která o jedenáct let později zemřela. Většinu svých výdělků utratil Poe za alkohol a drogy, čemuž odpovídalo jeho dílo i jeho smrt. Zemřel totiž 7. října 1849 pár dní poté, co byl nalezen na mol opilý na ulici.

Charakteristika díla

Celým dílem doprovází čtenáře vypravěčova zvrhlá povaha a láska měnící se kvůli alkoholu v nenávist. Temnou atmosféru umocňuje otevřený konec, který nechává na čtenáři, aby si domyslel, co představuje černý kocour, zda čarodějnici, démona, či samotného Lucifera.

Ústřední postavy knihy

Vypravěč - cholerik a alkoholik, což změní jeho lásku k zvířatům v čirou nenávist.

Jazykové prostředky a stylistika

Toto dílo je psáno z pohledu první osoby, vypravěče. Jazyk Černého kocoura je jednoduchý a celá kniha se skládá z autorových myšlenek a domněnek. Velkými písmeny a pomlčkami zde bývají zdůrazněny prvky vypravěčova zděšení (např. "-ŠIBENICE").

Dějová linie

Vypravěč je milovníkem zvířat a stejnou náklonnost k nim projevuje i jeho manželka, která mu koupí černého kocoura jménem Pluto. Charakter hlavní postavy se však kvůli jeho závislosti na alkoholu v průběhu času mění a on začíná zanedbávat svou zvěř. K Plutovi se však chová víceméně dobře.

Jedné noci ovšem přijde domů notně opilý a vyřízne Plutovi nožem oko, načež se druhý den smutkem opije. O nějakou dobu později se ze zvrácenosti rozhodne kocoura oběsit, načež v noci začne hořet dům. Stát zůstane pouze stěna u čela jeho postele, kde se objeví vytištěný reliéf jeho kocoura s provazem okolo krku. On si to vysvětluje tím, že ačkoliv kocoura pověsil v sousední zahradě, tak mu ho někdo vhodil oknem do pokoje a kocour se vmáčkl do rozteklé malty.

Jednoho dne v hospodě spatří na jednom ze sudů stejného kocoura jako byl Pluto, pouze s bílou skvrnou na hrudi. Kocour ho následuje domů a vypravěč i manželka si ho oblíbí. Po chvíli ho však vypravěč začne nenávidět a všímá si, že mu též chybí jedno oko. Čím více kocoura nesnáší, tím přítulnější je kocour, vypravěč se drží, aby ho po předchozích zkušenostech opět netýral. Skvrna na kocourově hrudi pomalu dostala podobu šibenice.

Vypravěč po tom, co ho málem kocour shodí ze schodů, ho chce sekerou zabít, avšak ruku se sekerou mu zachytí jeho žena, načež ji ve vzteku zabije. Vypravěč mrtvé tělo zazdívá ve sklepě. Po této vraždě kocour zmizel a vypravěč měl konečně klid. Při druhé prohlídce domu policisty však poklepe na zeď, kde je zazděna žena a zpoza zdi se ozve pláč. Četníci okamžitě zeď rozeberou a naleznou mrtvé tělo ženy s kocourem na hlavě.

Další díla autora