Bojištěm se nesou výkřiky vašich vojáků. Přerozdělujete rozkazy a doufáte, že se z tohohle pekla brzo dostanete živí. Udržíte ten zatracený bod jen s hrstkou vojáků? Bůh ví. Jedno však víte jistě – bylo by hříchem opomenout strategii Company of Heroes Online, která je kompletně zdarma. Což z ní činí unikátní volňásek do válečné vřavy!
Ti z vás, kteří už nějakou tou virtuální šarvátkou prošli, bude název Company of Heroes minimálně povědomý. Aby taky ne, v roce 2006 s touto „bombastickou“ realtime strategií z druhé světové udělalo studio Relic doslova díru do světa. A ani po čtyřech dlouhých letech se nikomu jinému nepodařilo jejich dílko překonat.
No a právě teď, v roce 2010 se v Relicu rozhodli, že by byla škoda zbylého potenciálu série Company of Heroes nevyužít. A tak vzali původní hru, kampaň pro jednoho hráče ponechali coby trénink a z multiplayeru udělali vůbec nejdůležitější prvek, kolem něhož se točí úplně všechno. Nakonec to celé pojmenovali Company of Heroes Online (dále jen COHO) a uvolnili jej zdarma širokému spektru hráčů.
Kdo si myslí, že je COHO jen další strategií z druhé světové (což je dnes vskutku omleté téma), hluboce se mýlí. Hráč nemá za úkol nepřítele zaplavit množstvím bojové techniky, přičemž vyhrává ten, kdo toho vyrobí víc. Kdepak. Zde potřebujete fištrón. Vítězství totiž spočívá v obsazování klíčových bodů, jež jsou různě rozesety po herní mapě. Kdo je obsadí (a udrží), ten logicky vyhrává. Taktéž boje jsou pouze komornějšího rázu. Jednotky tu jsou celkem drahou záležitostí, což vás donutí jen k tomu, abyste si každého svého svěřence náležitě hýčkali.
Veteráni z přechozích dílů budou potěšeni tím, že hratelnost zůstala až na pár malých změn takřka stejná. Rozuměj, pořád je to ta skvělá strategie, při níž zažijete nemálo nezapomenutelných momentů, na které si vzpomenete i za nějaký ten rok.
Novým rysem COHO je krom zaměření na onlinové bitky hlavně správa vašeho „virtuálního velitelství“. Než začnete hrát, musíte si vytvořit svého velitele. Na výběr máte buď Němce anebo Američany. Od volby velitele se přímo odvíjí i vaše specializace a technika boje. Zatímco u Němců se můžete zaměřit na defenzivní boj, bleskovou válku anebo krutý teror, odvrácená strana nabízí zaměření na pěchotu, paragány nebo těžkou techniku. Dalo by se tedy říci, že COHO do ryze realtimové streategie vmísil prvky, které bychom čekali spíše u jiných žánrů.
A volbou specializace tento výčet daleko nekončí. Naopak, od té se zase odvíjí speciální atributy, jež si odemykáte za body získané z bitev. V pozadí nesmí stát ani herní hrdinové a upgrady vašich jednotek, které si můžete buď koupit, anebo dostat jako odměnu za dobře odehranou hru a pak je samozřejmě uplatnit v boji. Do toho všeho sbíráte zkušenosti a „levelujete“ na stále vyšší a vyšší úrovně. Zkrátka a jednoduše, kdybych měl systém, jakým COHO funguje, popisovat dopodrobna, zbláznil bych se z toho a vy bezesporu taky. Daleko lepší bude, když si jej každý ozkouší sám. Za sebe mohu alespoň říci, že pochopení celého systému chvíli trvá. Naštěstí je to krátké rozkoukání, abyste náhle zjistili, že je všechno jednoduché a skvěle fungující.
A hle – dostali jsme se na konec článku. Já jsem svojí munici vystřílel a teď je jen na vás, zda COHO dáte svojí šanci. Měli byste. Je to fantastická hra, která navíc báječně vypadá. Povinnost pro všechny fandy strategických her a svěží vítr do nového žánru onlinových strategií. Přidejte se k více než milionu a půl aktivních hráčů a prožívejte válečná muka (která jsou však drtivě zábavná) na vašich monitorech. Zdarma!
