Inovace technologií nám umožňuje zažít věci, o kterých si mohli naši prarodiče nechat jen zdát. Na popularitě získává především vesmírná turistika, na světě vzniká řada organizací nabízejících tyto nevšední zážitky, některé mají úspěch jiné ne. Faktem ale zůstává, že možnost podívat se za hranice vesmíru se přibližuje čím dál tím víc i obyčejným lidem.
Příchodem oné neslavné krize v roce 2008 omezily Spojené státy množství financí investovaných do NASA, čímž si zavřely dveře na poli vesmírné turistiky. Ačkoliv NASA stále vlastní první příčku v žebříčku úrovně vesmírných agentur, na paty jí kromě jiných národních organizací začínají šlapat i organizace soukromé. Tou nejznámější v oblasti vesmírné turistiky je firma miliardáře Richarda Bransona Virgin Galactic.
K vynášení cestujících na hranice vesmíru jsou zde užita speciálně upravená letadla SpaceShip One a SpaceShip Two, která se díky hybridním raketovým motorům dokážou dostat na hranici vesmíru. Jedná se tedy o hybridy mezi letadlem a klasickým raketoplánem, které provedou stoupání do výšky 100km, kde po dobu pěti minut poletí na hranici vesmíru a poté doplachtí zpět na zem. Prvních 100 letenek bylo prodáno po 200 000 dolarů a mezi jejich vlastníky patří celebrity jako Paris Hilton, Bryan Singer či Leonardo DiCaprio, kteří si nechtěli nechat utéct tu jedinečnou příležitost zařadit se mezi první vesmírné turisty.
Titul prvního vesmírného turisty je však již zabraný. Již v roce 2001 se na ISS za pomocí ruského Sojuzu dostal Američan Dennis Tito, po kterém následovalo dalších šest návštěvníků ISS mimo řady astronautů. Ruská kosmická agentura sice tyto lety pro turisty nabízí již 12 let, avšak ceny sahají do řádu desítek milionů dolarů, tudíž se orientují jen na velmi úzký okruh lidí a nelze tyto cesty považovat za vesmírnou turistiku v pravém smyslu slova.
Další soukromou agenturou připravující lety do vesmíru je SpaceX, který se proslavil montáží raket Falcon. Ačkoliv SpaceX má na poli aerokosmického průmyslu oproti Virgin Galactic mnohem více zkušeností, vysílání turistů na orbitu se pro tohoto giganta jeví spíše jako záležitost několika desítek let.
Mnohem zajímavějším projektem, který se sice vymyká hranicím vesmírné turistiky, ale jistě by se o něm mělo vědět je program Mars One. Jeho cílem je vyslat v příštích deseti letech až šestičlennou posádku na jednosměrnou cestu na Rudou planetu. Posádka nebude složená s profesionálů, ale ze zájemců, kteří pošlou přihlášku na stránky Mars One a v případě, že jsou vybráni, absolvují několika roční výcvik. Logická otázka je, kde na to může soukromá organizace sehnat finance, když i giganti jako NASA či Roskosmos o podobném cíli jen sní. Mars One plánuje utržit potřebné finance z prodeje televizních práv. Život astronautů na Marsu bude totiž monitorován a poté vysílán na Zem jako určitý druh reality show.
Ačkoliv národní organizace jsou nuceny šetřit, soukromé firmy vidí v kosmické turistice výhodný byznys. Ačkoliv nyní se stále jedná o letenky za miliony korun, díky rozvoji, konkurenci a růstu společností bychom již za 10 let mohli létat do vesmíru za ceny podobné letům přes Atlantik a to už je cena, za kterou si podobný zážitek mnoho lidí rádo zaplatí.
