Zamykání kanálů není o tom, že byste jimi procházeli a pomáhali je uzamykat. Je to dnes již velice známá akce, která se koná v Ekotechnickém muzeu, které se nachází blízko nádraží Praha – Bubny. Pokud vás nudí historické přednášky, zato máte rádi romantiku nebo zvláštní místa, doporučuji si zapsat tuto akci, která se bude konat opět příští rok na podzim. Tento rok připadlo Zamykání kanálů na 30. listopadu a bylo o co stát.
Ještě před pár roky byla tato akce pro širší veřejnost naprosto neznámá. Častými návštěvníky byli lidé z oboru, zvědavci, lidé, kteří se zajímají o podobné akce nebo studenti příslušných oborů. Avšak tento rok bylo parkoviště tak narvané, že kdo přijel, měl doslova smůlu. Lístky se dají rezervovat od uveřejnění akce přes email. Toho také využilo poměrně dost návštěvníků a na prohlídky od šesti hodin večer, kdy akce začínala, do osmi hodin večer se dostali jen ti, kdo využili této šance. Akce sice trvala až do deseti hodin večer, kdy byla zakončena ohňostrojem, ale návštěvníků bylo opravdu dost.
Kdo již muzeum navštívil, tak zjistil, že některá místa běžně přístupná byla uzavřena, a naopak některá, kam se běžný návštěvník nedostane, se zpřístupnila. Po zakoupení lístku se dostal návštěvník do budovy, která byla zevnitř krásně nasvícena a kde se mohly děti vyřádit na projekci, kde si z písku vytvářely různé obrázky, které se následně promítaly na stěnu. V zázemí budovy bylo taktéž občerstvení, sociální zařízení a výstava, která byla volně ke zhlédnutí.
Už na začátku prohlídky vítali návštěvníky osoby zahalené do kápí a svíčky, kterých bylo podle pořadatelů až 4000. Mohu říct, že se mi to vůbec nechtělo počítat, ale podle krásného osvětlení mohu potvrdit, že jich bylo opravdu hodně. Byla škoda, že prohlídky nebyly komentované, ale vzhledem k velice početné účasti a fotografům, kteří by stejně chodili na vlastní pěst (včetně mě), to bylo i žádoucí. Kdo by měl zájem o komentovanou prohlídku v menším počtu účastníků, ať zavítá do Ekotechnického muzea v průběhu sezóny. Prohlídky se zde konají každý víkend.
Po vstupu do prostoru čističky Vás ihned zaujalo nepřeberné množství svíček, které tomuto místu dodávaly kouzelnou atmosféru. Byla přístupná komora vodního kola, dóm lapače písku, ústřední hala, strojovna s kotelnou a usazovací nádrže. Všechny tyto části prohlídky byly osvětlené, schody a uličky k nim vedoucí také, ale nejvíce všechny okouzlila ústřední hala, kde probíhala navíc zajímavá projekce a svíček zde bylo opravdu požehnaně. Po opuštění kotelny, kde vládl ještě starý dobrý poctivý topič, se mohl návštěvník podívat do usazovacích nádrží, kde šlehal na střeše oheň. Prohlídka byla osvětlená až na konec, kde byl volný přístup do kanálu. Bylo to strašidelné a zároveň lákavé, avšak pocit, že se na vás náhle vyvalí voda, byl nepříjemný.
Koho by zajímala prohlídka staré nefunkční čističky, která čistila odpadní vody celé Prahy, ať neváhá a přijde na prohlídku po Otevření kanálů, které se koná na jaře. Naopak kdo by uvítal romantickou a tajemnou prohlídku, která zaujme celou rodinu, ať zavítá opět za rok na Zamykání kanálů. Připravte se ovšem na to, že pod nohy se vám bude plést nepřeberné množství dětí, a že prohlídky nejsou komentované.