Prosté motivy

Prosté motivy je básnická sbírka, kterou napsal Jan Neruda. Básně by se daly charakterizovat jako lyrické. Sbírka je považována za autorův intimní deník, ukazují se v ní životní zkušenosti autora, láska, kterou momentálně cítil k mladé Aničce, a také jeho onemocnění. Básnická sbírka byla vydána roku 1883 a byla to poslední básnická sbírka, která Janu Nerudovi vyšla za jeho života.

O autorovi

Jan Neruda se narodil 9. Července 1834 v Praze. Byl to pražský významný básník a novinář, který působil v období realismu. Byl členem družiny májovců. Pocházel z Malé Strany, studoval na malostranském gymnáziu, kde také odmaturoval. Pokoušel se, na nátlak otce, studovat práva, ovšem to nedopadlo úspěšně.

Prošel několika úřednickými pozicemi, v nich však spokojen nebyl. Jako novinář působil v Obrazech domova, Čase. Vydával časopis Lumír, publikoval také v časopise Květy. Podnikl několik cest do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Egypta, Řecka. Byl také prohlášen za národního zrádce. Zemřel 22. srpna 1891 v Praze.

Charakteristika díla

Sbírka obsahuje 51 básní a je rozdělena a nazvána podle ročních období čili jaro, léto, podzim, zima.

Básně nemají určité názvy, jsou pouze číslovány.

Básně není zasazena do určité doby, jen zobrazuje určité motivy a náměty.

Hlavními motivy básní jsou příroda, lidský život, láska, autorův momentální život, jeho osobní a citový život, jeho prožitky

Ústřední postavy knihy

Ústřední postava zde není, báseň se nezaměřuje na určitého člověka, ale na samotný děj a samotný prožitek. Soustřeďuje se také na to, co autor prožil, na jeho citový a osobní život.

Jazykové prostředky a stylistika

Autor používá dostatek přímé řeči, používá také zpřeházený slovosled.

Rovněž je básnická sbírka psaná veršovanou formou.

Dějová linie

Básnická sbírka je často považována za autorův intimní deník, intimní zpověď. Básně se zabývají především hlavními motivy jako příroda, láska, lidský život. Souběžně s těmito hlavními motivy se zde objevuje také život člověka. Přesněji roční období je zde zobrazováno jako odpovídající části lidského života.

Jaro například odpovídá radosti, mladí, síle a vitalitě. Je plné očekávání, tělo je znovu zabité energií, probouzí se ze zimního spánku, rozvíjí se a objevuje se také chuť k životu. Léto je bráno jako dospělost člověka, jako jakási vyzrálost, vrchol sil, autor prožívá načerpanou energii a je doslova pohlcen horkem.

Podzim představuje stáří v lidském životě. Ubývají síly, přichází také určité vystřízlivění, převažuje rozum nad city. Zima představuje umírání. Starší muž se smiřuje s nevyhnutelným krokem, který přichází v lidském životě. Muž se pomalu připravuje na konec života.

Jarní

Autor sedí v zahradě, kde jsou všude kolem něj ženy a děti. Autor vzpomíná na dobu své první lásky.

Letní

Objevují se v jedné z básní motivy letní bouřky, vše začíná obláčky na nebi, které jakoby pochodují. Poté zase připodobňuje muziku k hromům, popřípadě přecházející bouřka je jako odcházející svatba. V další básni autor děkuje pánu Bohu, že nás vyhnal z ráje. Svět bez hříchu by podle něj nebyl tak krásný a pěkný.

Podzimní

V jedné básni se dívá současně na roční období, jak probíhá v přírodě a souběžně sleduje lidský život, jeho etapu. Podzim, den je krátký, vše okolo se začíná měnit, hnědnout. Vzpomíná na jaro a neví, proč vlastně bylo, snaží se vzpomenout na jaro, avšak moc mu to nejde. Cítí, jak zem začíná být chladná.

Zimní

V další básni autor smutní nad tím, že svůj život žije dál, prázdný, nenašel lásku, která by ho životem provázela. Přirovnává lidský život l lodi, která pluje. Když z lodi vytáhne vesla, vidí autor kapky, které kapou dolů, přirovnává to k slzám.

Další díla autora