Kniha Prvosenky byla poprvé vydána roku 1868, podruhé byla vydána v rozšířené podobě roku 1871. Celá kniha obsahuje básně, které jsou námětově velmi různé. Kniha se dá označit jako přírodní lyrika. Autor se velmi rád zabývá přírodou a přírodními věcmi. Básnická sbírka obsahuje citovou poezii, epické vlastenecké zpěvy. Jako průkopnické se dají označovat jeho první básně, které psal z balkánského prostředí. Básnická sbírka Prvosenky autorovi vynesla ocenění významu lidské práce.
O autorovi
Václav Šolc se narodil 23. prosince 1838 v Sobotce. Narodil se do dobře situované rolnické rodiny, vystudoval gymnázium v Jičíně, pokoušel se o studium historie na filozofické fakultě v Praze, studium však nebylo úspěšné. Oddával se často bohémskému životu. Živil se v letech 1864 – 1867 jako kočovný herec a také jako básník.
Občas se vracel za matkou do Sobotky. Poté však získal určitou částku peněz a tak vydal svou první knihu básní a vrátil se zpět ke studiu. Ani toto studium nedokončil, jelikož onemocněl. Díky nemoci byl velmi fyzicky vyčerpán a odjíždí naposledy domů k matce. Umírá na tuberkulózu, ve svých necelých 33 letech. Zemřel 14. července 1871 v Sobotce, kde má také pomník a hrob.
Charakteristika díla
Dílo je básnicky velmi rozmanité a různorodé, objevuje se zde citová poezie a také epické vlastenecké zpěvy.
Má velký úspěch s básněmi, které mají námět balkánského prostředí. Dalo by se říci, že byl jejich průkopníkem.
Prvosenky jsou přírodní lyrikou.
Ústřední postavy knihy
Básnická sbírka se nesoustřeďuje na žádnou konkrétní postavu. Básník se spíše soustřeďuje na děj a na samotný popis, než na to, aby prostřednictvím postav vyprávěl příběh. Básnická sbírka tak nemá ústřední postavu knihy.
Jazykové prostředky a stylistika
Básník zde využívá různé strofické formy. Strofa znamená sloka.
Dějová linie
Básnická sbírka Prvosenky je označována za přírodní lyriku. Autor zde používá různé strofické formy, čímž zajišťuje básním čtivost. Jako autor se celkově zabývá a hodně jej ovlivňuje národní tématiku. To do určité míry ovlivnilo i básně ve sbírce Prvosenky.
Básník ve sbírce využívá mnoho námětů, čímž se básnická sbírka liší od těch běžných, které se zabývají jedním tématem. Sbírka se dotýká také bouřlivého rozmachu národního života. Také se v básních zabývá oživenou slovanskou myšlenkou vzájemnosti.
Básnická sbírka Prvosenky byla v prvním vydání rozčleněna do tří skupin Zpěvy epické, Zpěvy svatováclavské, Zpěvy různé. Ve druhém vydání byly všechny tři skupiny doplněny o dodatek, kde se objevuje devět básní. Básně jsou otištěny podle poslední zjištěné úpravy.
Skupina Zpěvy epické se zaměřuje na epické verše a to bez ohledu na tématiku veršů. Zpěvy svatováclavské je skupina nejucelenější, zaměřuje se na politickou lyriku. Poslední skupina Zpěvy různé shromažďuje vše ostatní.
Básnická sbírka je uvedena básní Primula veris, což je latinský název pro prvosenku jarní, neboli pro petrklíč. Podle toho básník i svou knihu pojmenoval Prvosenky. Název může být také chápán jako první rozbřeskující se jaro společenských sil našeho národa.
Druhé vydání básnické sbírky Prvosenky poskytuje tak čtenáři obraz díla Václava Šolce. Tudíž si čtenář může udělat názor na to, jak básník píše, jak se prezentuje, jaká byla jeho tvorba.
Dítě z ulice
Tato báseň líčí dítě, sirotka, který se narodil na ulici a vyrostl na ulici. Určitým přirozeným vývojem je také to, že toto dítě skončí jako barikádník, který padl v revoluci roku 1848. Tragika v básních se vytváří povětšinou ze sociálních nerovností.
Dědovy vrásky; Dalibor
Obě dvě básně představují velmi osobité pojetí vztahu mezi poezii vlasteneckou a poezií sociální. Vzájemné propojení těchto poezií se začíná stávat výrazným rysem Šolcovy epiky.
