Kříž u potoka je dalším románem, který autorka napsala, a který zachycuje krajinu a lidi v Podještědí. Inspiraci pro tuto knihu Karolína Světlá získává v reálu. Její přátelé a známí jí vyprávěli příběhy a ona se jimi inspiruje. Žena odmítá lásku muže, který ji miluje, aby zachránila svého manžela. Obětuje sebe, svůj život, svou lásku, své štěstí, aby zachránila rod od kletby. Kniha je vydána roku 1868.
O autorovi
Karolína Světlá se narodila 24. února 1830 v Praze do zámožné rodiny. Její vlastní jméno je Johana Rottová, provdaná jako Mužáková. Byla vzdělaná, kromě němčiny a češtiny uměla také francouzsky. Roku 1852 se vdala za svého učitele hry na klavír Petra Mužáka a ten jí uvedl do společnosti, kde se Karolína seznamuje s Boženou Němcovou. Porodila dceru Boženku, ta však umírá.
Právě ve chvíli, kdy překonávala smrt své milované dcerky, začíná tvořit. Byla členkou několika emancipačních spolků, na tu dobu byla velmi vzdělaná a zabývala se postavením žen ve společnosti, které v té době nebylo ideální. Její život a také její dílo ovlivňuje přátelství s Janem Nerudou (s ním udržovala platonický vztah) a přátelství s Boženou Němcovou.
Manželovo rodiště Světlá pod Ještědem jí inspirovala k pseudonymu a svá díla zasazovala do Podještědí. Měla velký rozhled ohledně filosofie, historie, psychologie nebo přírodovědy, proto působila na své okolí jako geniální žena. Od roku 1878 trpěla oční chorobou a tak svá díla musela diktovat. Její společnicí a sekretářkou byla její sestřenice. Je považována za zakladatelku vesnického románu. Zemřela po dlouhé nemoci 7. září 1899 v Praze.
Charakteristika díla
Dílo se odehrává v první polovině devatenáctého století v Podještědí.
Dílo vyobrazuje ženu, která se vzdává vlastního štěstí a vlastní lásky, aby napravila svého manžela.
Kniha je aktuální v každé době, téma lásky, obětování.
Autorka se snaží v díle ukázat, jakou roli měly tehdejší ženy ve společnosti a vůbec celkově.
Ústřední postavy knihy
Eva – žena velmi sečtělá a neústupná. Jednou si usmyslela, že kletbu zlomí a tak dělá vše proto, aby tak učinila. Staví tak stranou vlastní štěstí a šanci na lásku.
Mařička – opak Evy, žena koketní, vypočítavá, sprostá. Dívka, která nemá dobrou pověst, potvora, která svádí Štěpána,
Štěpán – manžel Evy, prokletý, žárlivý muž, který si myslí, že jej žena nemiluje a tak jí je nevěrný s Mařičkou. Nakonec se však napraví.
Ambrož – podivín, uzavřený, samotářský. Bručoun, který ze začátku nemá Evu moc rád, později si však spolu porozumí.
Józa – nešťastná žena, která uvrhla kletbu na rod Potockých
Mlynářka – hodná, věrná, čestná a neoblomná.
Mlynář – zásadový, pověrčivý, hodný, tvrdohlavý.
Jazykové prostředky a stylistika
Dílo je psáno zastaralým jazykem, nachází se zde mnoho starých a historických slov.
Objevuje se v románu řada přechodníku.
V díle se dále objevují kontrasty (Eva, hodná a milá versus Mařička, prohnaná a prospěchářská). Dále se vyskytují také přirovnávání jako například „nakládá s tebou jako s otrokyní“.
Dějová linie
Děj se odehrává v první polovině devatenáctého století a na vesnici. Na Dolanském mlýně zemře mlynář. Po pohřbu se mlynářka ujímá Evy. Evička je na svůj věk velmi vnímavá a dobrosrdečná, každý v jejím okolí jí má rád. Mlynářka se vdává, bere si stárka. Evička žije velmi šťastný život, který je v blízkosti boží. Jednoho dne jí pěstouni vypráví o neštěstí, které se stalo rodině Potockých.
Tuto rodinu proklela Józa, jejich prabába. Ta se totiž zamilovala do jednoho z Potockých, ovšem byla donucena si vzít jeho bratra, kterého ráda neměla a starala se mu jen a pouze o jeho hospodářství. Její manžel chtěl, aby jej milovala, proto jí dal vypít kouzelný nápoj, po něm byla jako omámená a porodila syna. Během porodu však vystřízlivěla a s hrůzou zjistila, že má syna. Nešťastná pak proklela celý rod Potockých a probodala se dýkou u potoka, kde je vztyčen kříž. Od té doby neměl nikdo z Potockých štěstí v lásce.
Eva se rozhodla zlomit kletbu Józy, což může udělat jen věrnou láskou k někomu z Potockých. Eva potkává Štěpána právě u kříže u potoka. Štěpán se do ní ihned zamiluje a chce si jí vzít. Eva, i přes přemlouvání pěstounů, na nabídku kývne a vezme si ho.
Zpočátku je manželství krásné a plné lásky. Štěpán se Evou pyšní, vozí jí krásné šaty. Evino štěstí pouze kazí Ambrož, který je podivín, starý mládenec, který se nechce ženit, aby nepůsobil hanbu své rodině.
Časem se však v manželství objevují trhliny. Štěpánovi vadí, manželčin zájem o knihy, stěžuje si, že mu nevěnuje svůj čas a pozornost. Evička, přestože knihy miluje, uklidí je do truhly. Štěpán však žárlí i na svou dceru, která se jim narodí. Vyčítá Evě, že se o dceru přehnaně stará, zahrnuje jí přehnanou mateřskou láskou. Začne proto chodit do hospody za zábavou, pije, chová se v Evě hrubě.
Manželství se začíná kazit přesně tak, jak kletba předpověděla. Oporou jí je švagr Ambrož, který si ji i malou neteř zamiluje, Eva v něm poznává hodného a citlivého muže. Eva svou dceru posílá ke svým pěstounům do mlýna, aby na ni Štěpán nežárlil a aby malá neviděla, jak se rodiče neustále hádají. Štěpán i tak začne chodit za Mařičkou, která nemá dobrou pověst. Na truc s ní začíná žít.
Eva mu však nic nevyčítá, vše toleruje, u všeho tiše trpí. Tím však Štěpán zuří ještě více, myslí si, že je Evě lhostejný. Štěpán Evě ublíží, v opilosti jí rozsekne hlavu, když po ní hodí dýmku, poté se vytratí ze statku. Evu nachází Ambrož a také ji ošetří. Ambrož Evu přemlouvá, aby s ním odešla z prokletého domu, vyznává ji lásku. Eva však chce zůstat věrná svému muži.
Ambrož je překvapen a nechává ji u potoka a odchází pryč ze statku. Štěpána trápí výčitky svědomí, kajícně se vrací domů, ale odtud jej vyhazuje mlynářka. Štěpánovo srdce se více zatvrzuje a vrací se k Mařičce. Eva má poslední šanci, jde do domu Mařičky. Prosí ji, aby jí vrátila jejího manžela a neničila jim manželství, jenže Mařička se jí vysměje. Celý rozhovor však slyší z půdy Štěpán a konečně mu dojde, že ho má Eva ráda.
Vrací se k ní, omlouvá se jí za vše, co kvůli němu musela vytrpět. Slibuje jí lepší život a kletba se tak zlomí. Štěpán se stává vzorným, milujícím manželem a také otce. Sousedé si jej velmi oblíbí, chtějí jej zvolit jako starostu vesnice. Jeho obchod však moc nevzkvétá, má dluhy kvůli Maričce. Jeho konkurence ho chce proto zničit. Štěpán vyhledává bratra, prosí jej za odpuštění, ale bratr ho vyhodí.
Štěpán se tedy omlouvá před celou obcí, seznamuje je s tím, jak jsou na tom jeho obchody. Ti co ho chtěli zničit, jsou veřejně potupeni a zostuzeni. Vypukne velká rvačka, kdy je smrtelně zraněn Ambrož, který přinesl bratrovi peníze a zachraňuje jej od umlácení. Ambrožovi se Eva svěřuje na jeho smrtelné posteli, jak moc ho měla ráda, kolik přemáhání jí stálo, aby s ním neodešla od Štěpána.
Kletba byla zlomena a tak se rozhodla správně. Po smrti Ambrože se Štěpán a Eva stěhují do Dolanského mlýna, kde všichni dochází spokojenosti, duševního klidu a pohody.
Další díla autora
