Candide neboli Optimismus, filozofická novela vyšla roku 1759 a autor zde kritizuje přehnaný optimismus tehdejší doby, ale zároveň zobrazuje i uspořádání dřívější společnosti a její problémy. Hlavního hrdinu jeho učitel vede k přehnanému optimismu, ale mladík se pak ve světě setkává jen se závistí, podváděním, lží a touhou po snadném životě, čili zjišťuje neplatnost učitelova učení.
O autorovi
François Marie Arouet, jenž je známý spíše pod svým pseudonymem Voltaire, se narodil v Paříži 21. listopadu 1694. Nebyl jen spisovatelem, ale i dramatikem, filozofem a historikem. Reprezentuje osvícenskou dobu.
Sice pocházel z vyšších kruhů, ale jelikož se nebál a svými názory útočil na náboženský fanatismus, bezpráví i absolutistickou monarchii, několikrát byl i vězněn. Skrze korespondenci udržoval kontakty s významnými osobnostmi Evropy, např. s Fridrichem II. a ruskou carevnou Kateřinou II.
Část života musel strávit v zahraničí, například v Anglii, kde ho hodně ovlivnili angličtí filosofové – J. Locke a D. Hume a také myšlenky Newtona.
Ve svém filozofickém vidění zastával eklektismus (vybíral si od ostatních autorů a z jejich děl jen některé myšlenky).
Zemřel 30. května 1778.
Charakteristika díla
Jedná se o novelu, jejíž děj se odehrává v 18. století v Německu. Hlavní hrdina Candide pak procestuje značnou část světa.
Novela satiricky zobrazuje uspořádání světa a zároveň i kritizuje myšlenku přehnaného optimismu, kdy vše na světě je uspořádáno tak dobře, jak jen je to možné. Ale skutečnost je jiná, protože celý svět je prodchnut zlem, ať ho působí jednotlivec, společnost či třeba příroda. Jediné místo, kde zlo není, je bájné Eldorado, kde vládně spravedlnost, rovnost, svoboda, ale život zde je už úplně dokonalý, tak i monotónní, protože už není co zlepšovat.
Dílo je kritikou církve, absolutní monarchie a aristokracie, fanatismu a útlaku.
Kniha je rozčleněna do 30 kapitol.
Ústřední postavy knihy
Candide – hlavní postava, morálně čistý mladík, svět vidí prostě a jednoduše. Nejprve na svět nahlíží s optimismem, ke kterému ho vedl jeho učitel, ale s postupem času zjišťuje, že tomu tak vůbec není, že na světě je plno zloby, nenávisti, přetvářky, lži. Miluje Kunigundu.
Panglos – učitel, filozof. Svět vidí optimisticky, tvrdí, že vše na světě je zařízeno tím nejlepším způsobem, i když i on časem zjišťuje, že tomu tak není.
Kunigunda - krásná dívka, jež ale vlivem útrap, které zažije, zoškliví.
Stařena – moudrá žena, která si také vytrpěla mnoho zla.
Martin – pesimista, je přesvědčený o špatnosti světa a lidí.
Jazykové prostředky a stylistika
Kniha je napsaná v er formě spisovným jazykem. Děj se odvíjí v chronologické posloupnosti. Často se objevuje přímá řeč.
Dějová linie
Candide žije na zámku ve Vestfálsku a je vychováván v rodině barona Thunder-ten-Troncka učitelem Panglosem, filozofem, který mu vštěpuje názor, že vše na světě je uspořádáno nejlépe, jak jen může být. Candide nemá důvod pochybovat o jeho učení a názor přejímá.
Jednoho dne je Candide vyhnán, jelikož se zamiloval do Kunigundy, dcery barona, a tak začíná jeho pouť po světě.
Nejprve je naverbován do bulharské armády, kde poznává temnou stránku války. Pak potkává Panglose, ze kterého se stal žebrák, a ten mu vypráví, že zámek přepadli bulharští vojáci, Kunigundu zabili a ze zámku vlastně už nic nezbylo. Poté se vydají do Portugalska, kdy cestou přežijí ztroskotání lodi, v Lisabonu je zastihne další katastrofa – zemětřesení. Zde poznává praktiky španělské inkvizice a uprchnout se mu podaří jen díky stařeně. Ta ho poté zavede k jeho lásce - Kunigundě, která přežila jen díky bulharskému kapitánovi, ale stala se z ní lehká žena. Candide zabíjí ony dva muže, kteří si Kunigundu půjčují. Všichni tři jsou nuceni odcestovat.
Dostávají se k Donu Fernandovi, který v Kunigundě nalezne zalíbení a požádá ji o ruku, což učiní i Candide, ale Kunigunda nakonec dává na radu stařeny a vybere si dona Fernanda. Candide musí prchnout, protože je stíhán za vraždu, přibírá sluhu Kakambu a odplouvá do Paraguaje. Zde se setkává s bratrem Kunigundy, který je zde velitelem. Candide mu svěřuje, že by si chtěl Kunigundu vzít, protože ji miluje, ale to se jejímu bratrovi nelíbí a je důrazně proti, Candide ho tedy propíchne.
Poté se svým sluhou prchají do Eldoráda, kde se nepotkávají se žádným zlem, lidé jsou zde šťastní, bohatí, nezávidí si a žijí ve vzájemném souladu. Ač zde chybí zlo, Candide tu dlouho nevydrží, protože tu již není co zlepšovat a život se stává poněkud monotónním. Na cestu dostanou několik diamantů, čímž se najednou stávají velmi bohatí. Candide pošle Kakambu pro Kunigundu, se kterou se má potkat v Benátkách. Cestou tam se setkává s Martinem, věčným pesimistou, a nakonec zjišťuje, že Kunigunda je v Cařihradě, kam se poté vydává.
Cestou potkává Panglosa a sestru Kuningundy, o kterých si myslel, že jsou již mrtví. Když se konečně setkává s Kunigundou, musí ji vykoupit z otroctví a je zaskočen její nečekanou ošklivostí způsobenou všemi útrapami, které si prožila, přesto se rozhodne, že se s ní ožení.
Nakonec si všichni pořídí malý pozemek, který obdělávají a mají nějaký smysl života.
