Máme za sebou poslední říjnovou neděli a to znamená jediné – zimní čas, tedy posunutí času o jednu hodinu zpět. Tato změna času je nejspíš pro mnohé z nás, kteří si rádi přispíme, příjemnější než ta, která nás čeká poslední neděli v březnu, kdy se čas posouvá vpřed.
Proč k těmto časovým změnám vůbec dochází a jak na každého z nás působí? Měření času si vymyslel člověk, stejně jako jeho pravidelný posun. Důvody nejsou, nebo nebyly, nijak prozaické, šlo o prostou úsporu energie. Zavedení letního času sahá až do doby první světové války, kdy se muselo šetřit všude, na všem a za všech okolností. Poté byl zrušen a znovu zaveden v době druhé světové války, po devíti letech znovu zrušen a naposledy obnoven v roce 1979.
A jak můžou změny času působit na nás, jako na jednotlivce? Samozřejmě na každého jinak, kdo není nakloněn jakýmkoliv změnám a kdo má špatný pocit už jenom z toho, že je tu zase zima a že si denního světla moc neužijeme, toho může sužovat depresivní nálada i několik týdnů. Je sice pravda, že můžeme spát ráno o hodinu déle, zároveň však budeme o hodinu déle v práci nebo ve škole. Z hlediska úspory energetiky v dnešní době je změna času už také neúčinná. Stejná změna času však tímto způsobem funguje ve všech státech Evropské Unie, tedy ani my nejsme vyjímkou.
A jak působí každoroční změny času konkrétně na vás? Máte s tím vůbec nějaké problémy? Jak dlouho vám trvá zvyknout si na zimní nebo letní čas? Napište nám.
