Naši předci nám po sobě zanechali mnohdy až nepochopitelně nádherné stavby, které nám berou dech nejen díky jejich okázalosti, ale rozum zůstává stát i nad jejich propracovaností. Do detailu perfektní a architektonicky specifické jsou i mešity. Budovy, o kterých se nemluví příliš, protože většina z nich je dodnes funkční, tudíž neslouží cíleně jako turistická atrakce. To ovšem neznamená, že mešitu nemůžeme navštívit. Naopak prohlídka takové mešity může být zážitek, s ohledem na to, že nenakouknete jenom do ohromující stavby, ale především do kultury nám tolik odlišné. Článek pojednává o mešitách nejen z vnější stránky, ale zaměřuje si i na jejich historii, funkci a na to, jak zasahují do života muslimů.
1. Co je to mešita?
Svatostánek sloužícím muslimům k uctívání islámského boha (arabsky Alláha). Mešita by měla být tak velká, aby pojala při páteční modlitbě (Hadih) všechny věřící v okolí. A díky tomu se stává společenským centrem daného města či vesnice.
2. Co je to Islám?
Náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce žijícího v 7. století. Islám v překladu znamená „podrobemí se“ a muslim znamená „ten, kdo se podřizuje Bohu“
Muslimové věří, že Bůh jim skrz Muhammada seslal na Zemi Korán a ten společně se Sunnou (Muhammedovy činy a výroky) považují za základní prameny jejich náboženství. Sunnu připojili proto, že brzy po zavedení Koránu zjistili, že ten jako jediný právní pramen nestačí.
Muslimové se dělí do dvou větví – Šiíté (15%) a Sunnité (85%). A na světě jich je asi 1,5 miliardy, což dělá z Islámu po křesťanství druhé největší náboženství.
3. Kdy se mešita využívá?
Povinností každého muslima je pětkrát denně se modlit.
- Před svítáním se motlidba jmenuje fajr,
- v poledne zuhr,
- odpoledne asr,
- po západu slunce maghrib
- a večer pak isha’a.
Modlit se sice může tam, kde se zrovna nachází, přesto nejideálnější možností je právě mešita. Velkou páteční modlitbu Hadih už v mešitě vykonat musí. Po ženách to vyžadováno není a v případě, že svého muže doprovází, jsou skryty za přepažením.
Další důležitou modlitbou je pohřební modlitba (salat ul-janazah). Tu za zesnulého drží celá rodina včetně imáma (všeobecně uznávaný znalec a učitel koránu). Obřad se koná obvykle venku na nádvoří.
Velký význam má mešita i v období ramadánu, největšího svátku pro všechny muslimy. Během tohoto měsíce Mohamed obdržel první boží zjevení. Na památku toho drží muslimové v měsíci ramadánu zvláštní půst. Od úsvitu do západu slunce se musí vzdát jídla, pití, kouření, žvýkání a sexu. V tomto období je upravena i otevírací doby většiny podniků. Zatímco přes den v muslimských městech panuje relativní klid, v noci jsou běžné bujaré oslavy a hostiny. A právě mešity během tohoto období pořádají po čtvrté modlitbě hromadné jídlo. Větší mešity pořádají před první modlitbou i snídaně.
4. Kde se mešity vyskytují?
Vyskytují se sice po celém světě, ale nejrozšířenější jsou samozřejmě v arabských zemích. V Indii a v Afganistánu byly stavěny pod vlivem mughalské architektury, tj. zvláštní architektonický styl, který vznikl propojením islámské, perské a indické architektury v Mughalské říši v Indii. Jedná se o velkolepé a finančně velice náročné stavby, takže při ekonomickém úpadku začaly upadat.
V Číně se mešity objevují už v 8. století, ale jejich původní design podlehl vlivu Čínské architektury.
Co se Evropy týče, mešity se začaly stavět prvně ve Španělsku a Francii a to v době Islámské expanze (8.století). Ve 20. století se rozšířily po celé západní Evropě a následně i po východní Evropě.
První mešity v USA byly postaveny v 19. století, ale většina z nich až po roce 1970.
5. Jaké mají další funkce?
Další funkcí je vzdělávání. Tato myšlenka přišla s počátkem Islámu a díky mešitám se rapidně snížila negramotnost v arabských zemích. Běžné je denní studium a k tomu vyučování koránu, dalo by se přirovnat k naší základní škole, výjimečně ke střední.
Další rolí je politika, mnoho muslimů vyjadřuje své politické názory skrz náboženství a ztotožňuje se tedy s postojem mešity, kterou navštěvuje. Kam bude komunita konkrétní mešity směřovat není dáno, rozhoduje o tom tedy imám, který má v tomto směru absolutní volnost.
Dále se v mešitách objevují knihovny, zdravotní služba, někde i odpočinková zóna.
6. Čím se vyznačuje architektura mešit?
Typickými symboly jsou: Kopule, které mají symbolizovat tzv. „sklepení nebe“. Staly se neodmyslitelnou součástí islámské architektury. Muslimové berou kopuli jako něco vznešeného, což poukazuje na moc mešity.
Dále minarety, tj. vysoké štíhlé věže, které jsou nejvyšší částí mešity, nejlépe i celého okolí. Většina mešit má jeden minaret, objevují se ale i mešity až se čtyřmi nebo s žádným minaretem.
7. Jaký je interiér mešit?
Interiér mešit se velmi liší od interiéru kostela. V prostorách není žádný nábytek a zem je pokryta kobercem, což je velmi důležité, protože koberec je symbolem čistoty. Proto se také chodí do mešity bez bot.
Mešitu tedy rozlišujeme na sán – místo na očištění a zutí – a haram – čistá rituální část.
Zdi jsou zdobeny geometrickými tvary.
Základní částí mešity je mihráb, což je modlitební výklenek, který udává modlitební směr. Muslimové se modlí tváří k mihrábu a ten je v místnosti orientován tak, aby byli tváří k Mekce. Napravo od něj je minbar, tj. prostor ze kterého je vedena páteční modlitba, nemá nějaký zvláštní význam, slouží pouze k větší viditelnosti kazatele.
8. Jak se v mešitě chovají?
Není dána žádná přesná etiketa o tom, jak se chovat v mešitě, ale jistá pravidla rozhodně existují. Po rituálním omytí, které se provádí obyčejnou čistou vodou (není svěcená) vstupují do haramu a podrobí se své modlitbě, kterou většinou vede imám. To ale také není přesně stanovené a tato otázka bývá příčinou mnoha diskuzí. Nikde není stanoveno jestli denní modlitbu někdo vést musí či ne.
Oblečení v mešitě je požadováno pro muslimy a nemuslimy jinak. Muslimové by měli být decentně oblečení a zahalení od zápěstí ke kotníkům. Krk by měl být také zahalen a ženy by si měly schovat vlasy. K turistům bývají tolerantnější, přesto by neměli mít krátké sukně či šortky.
Na závěr by se hodilo říct, že funkční mešita je i v České republice – v Brně. Spravuje jí organizace Islámská nadace, stavba byla dokončena roku 1998 a doprovázeli ji nesouhlasy a protesty obyvatel. Architektonicky však nijak nevyniká od běžných staveb u nás. V současné době se do ní pořádají exkurze za poznáním islámské kultury.
