Že není možné psát 10ti prsty naráz? Ale je! Přece na klávesnici, psacím stroji a dalších technických vymoženostech. Jen si přiznejte, že „datlujete“ pár prstíky a než najdete požadované písmeno uteče spousta vody v potoce.
V České republice psaní všemi deseti prsty začalo okolo roku 1920, samotná technika vznikla zhruba v roce 1888, ale přesné datum nikde zaznamenáno není.
Jaké výhody má tato technika?
Pokud se jednou naučíte ovládat klávesnici všemi deseti, lze říci, že ji nikdy nezapomenete, stane se automatickým reflexem, jako třeba jízda na kole. Zvýšíte rychlost převodu textu do počítače. Snížíte chybovost opisu. A především budete svůj mozek zatěžovat jen z 1/3 oproti běžnému vyťukávání jednotlivých znaků.
Existují různé typy ovládání klávesnice
Tou první pokročilejší je pouhé ovládání nebo psaní deseti prsty zpaměti, při kterém jsou jednotlivým prstům přiděleny skupiny kláves, které ovládají. Cílem výuky na této úrovni je pouze automatické zvládnutí prstokladu. To znamená, že je nezbytné se naučit, který prst kterou klávesu ovládá. Tuto činnost neustálým opakováním je možné zefektivnit až do úrovně zcela automatického psaní jednotlivého znaku. Text nebo řetězec je však vždy psán po jednotlivých znacích, nikdy ne jako vědomý celek, a proto je psaní prováděno vědomě (zpaměti). Avšak velkou výhodou u této metody je, že její výuka trvá 1 – 2 měsíce.
Výhodnější technikou se ovšem stalo ovládání klávesnice 10ti prsty za pomoci hmatové metody. Rozdíl mezi první a druhou technikou je způsob výuky, u této dojde k vytvoření stereotypu, při kterém celý úkon prsty a mozek provádějí automaticky po celcích. Pověst tomuto „stylu“ záznamu znaků kazí dlouhá doba učení, která se pohybuje až okolo jednoho roku.
Poslední metoda není nic jiného, než používání nejrůznějších zkratkových systémů, jako ZAVpis, aj. Celý proces se velmi podobá těsnopisnému systému. Využívání třetí úrovně psaní textu deseti prsty vede k vytváření světových rekordů v psaní na klávesnici. Světový rekord v 30 minutovém opisu textu při penalizaci 100 úhozů za neopravenou chybu činí 955,10 hrubého úhozu za minutu (15,92 hrubého úhozu za sekundu, což jsou přibližně tři slova) při chybovosti 0,03 % (neopraveno pouhých 8 chyb v 28 653 úhozech). Jeho držitelkou je od mistrovství světa v Římě v roce 2003 Češka Ing. Helena Matoušková. Tohoto výsledku dosáhla za použití zkratkového systému (bez jejich využití je možné dosáhnout maximální rychlosti 600 až 700 úhozů za minutu).
Soutěže v psaní na počítači
Protože homo sapiens sapiens je známý svou soutěživostí, i z psaní na PC se stal hit mezi soutěžemi. Mistry v oboru jsou právě Češi, na každém mistrovství světa získají pěknou sbírku medailí. Ale i na domácí půdě probíhá mnoho „utkání v tomto ojedinělém sportu“. Za všechny jmenuji Šenovského datla, Talenty prvních ročníků či nejrůznější Talentovky.
Pořád jsem Vás nepřesvědčila o výhodách psaní všemi deseti?
Věřte, že i v tomto odvětví si můžete složit státní zkoušku, kterou využijete na pozicích managerů, ředitelů nebo soudních zapisovatelů. Na vysoké škole si můžete opisem textů přivydělávat a i na středních školách uvítáte, když seminární práce o rozsahu např. 5ti stran – 1800 x 5 (jedna normostrana má 1800 znaků) – napíšete během dvaceti minut! Mně naučení se hmatové metody trvalo asi jeden školní rok, po kterém jsem se dopracovala k nějakým 280ti znakům za minutu při desetiminutovém opisu, a letos již píši a soutěžím s pěknými 400 úhozy při desetiminutovém opisu s penalizací 100 úhozů za chybu. Státnice mám v patnácti letech v kapse a všem mohu jen doporučit internetovou stránku, na které je k dispozici na stažení výukový program.
