Tři roky. Je to málo nebo hodně? V určitém kontextu obojí. Očividně to je však dost na to, aby se z nově narozené galerie stalo uznávané centrum současného umění v nejen českém, ale i mezinárodním měřítku. DOX zahájila svoji činnost 15. října 2008. O svoji budoucnost se v té době bála. Do povědomí veřejnosti se ale dostala rychlostí blesku a dnes se jedná o zásadní bod na kulturní mapě Evropy.
DOX je dnes už pojem, který málokomu uniká. Jak to ale bylo na začátku cesty?
Za vším stojí pan Leoš Válka se svými partnery. Stejně jako spoustě designérských nadšenců ani jemu neuniklo, že v Praze, místě proslulém jedinečnou architekturou a uměním, chybí místo, jež by prezentovalo výtvarnictví dneška. Vznik DOX měl být spojen s povznesením Prahy na mezinárodní uměleckou scénu, a zapsáním naší vlasti mezi centra současného umění.
DOX se zabývá aktuálními tématy a zjevuje je v rozmanitých liniích prostřednictvím různých uměleckých odvětví. Začínaje designem a architekturou, přes fotografii, malířství, sochařství až k zcela inovativním oborům jako je film, video či nová média. Svojí „životní“ idejí galerie nadchla spoustu návštěvníků a dnes u sebe vítá tisíce turistů jak z Čech tak ze zahraničí.
Samotná budova centra DOX zvěstuje, že zde vás nečeká nic všedního. Podle nezávislé kritiky se jedná o jeden z nejzdařilejších příkladů industriální architektury. Byla nominovaná na prestižní cenu Mies van der Rohe a je zapsaná do atlasu nejvýznamnějších staveb současné světové architektury.
Kromě samostatných výstav, kterých proběhne cca 20 ročně, se centrum DOX snaží naplňovat svá poslání i z jiných úhlů. Neustále pořádá různé akce a vzdělávací programy, které přibližují veřejnosti zcela odlišnou dimenzi, svět umění dneška. Jejich motto, které zní: „Dnes, kdy stále více lidí myslí nebezpečně stejným způsobem, schopnost umění znejistit naše obvyklé způsoby vnímání může být jeho největším přínosem.“ , mluví za vše. A nám nezbývá nic jiného než popřát galerii DOX všechno nejlepší k třetímu výročí, ať centrum současného umění stále vzkvétá, jak vzkvétalo doposud.