Možná jste si všimli, že se poslední dobou na ulici objevuje více mužů s knírkem, než obvykle. Je to tím, že opět začal Movember. Měsíc, kdy si muži nechávají narůst kníry, aby upozornili na rakovinu prostaty a obecně na mužské zdraví. Přečtěte si rozhovor s Petrem Vančurou – s jedním z těch, kteří stojí za českým Movemberem.
Když se řekne „rakovina prostaty“, většina z nás si představí, že tímto onemocněním trpí jen starší muži. Ano, největší výskyt této nemoci je u mužů okolo sedmdesáti let, ale stále častěji se objevuje i u mladších. Právě na to se snaží upozornit akce Movember, která má ukázat, že mluvit o rakovině prostaty a mužském zdraví je normální.
Knírem proti rakovině
Celá akce funguje převážně na internetu. Na stránkách Movemberu se každý, kdo má zájem, zaregistruje. Tím se stává Mo Bro (Mo Bratrem) a 1. listopadu, spolu s ostatními, hladce oholí svou tvář a v dalších dnech začíná pěstovat svůj knír. Při registraci si dáte za cíl, kolik peněz chcete svou aktivitou vybrat na boj proti rakovině prostaty. Na konci měsíce vybrané peníze putují fondu Muži proti rakovině.
Mo Bratři jsou tak celý měsíc chodícím plakátem. Okolí se většinou diví, proč si jedinec nechává narůst knír, a to je ta pravá možnost šířit myšlenky Movemberu, upozorňovat na nebezpečí rakoviny prostaty a na potřebu veřejně a beze studu mluvit o mužském zdraví.
Pro všechny, které zajímají detaily o akci Movember, přinášíme rozhovor s Petrem Vančurou, jedním ze zakladatelů mutace českého Movemberu.
Jak a kdy se akce Movember dostala do ČR?
Já za akcí Movember stojím spolu s panem Markem Rejmanem. Ten byl v roce 2009 s Martinem Koreněm v Anglii na akci freestyle motocross Gladiator Games, kde se poprvé setkali s Movemberem. Tato akce přijela v listopadu 2009 i do Čech a v souvislosti s tím jsme Movember dělali poprvé i u nás.
V roce 2009 nás bylo asi čtrnáct lidí s knírem a vybrali jsme asi 1200 korun. Rok 2010 byl takovej rok nula, to se vybralo asi 100 tisíc korun. To už jsme si udělali nějakou strategii a rozpočet. Poslední dva roky nás už Movember.com finančně podporuje, takže se můžeme soustředit na reklamu v médiích.
Movember je velmi vidět i na Facebooku.
Ano, to je hodně sledované médium, obzvlášť mezi mladšími. Ten marketing a ta komunikace je slušně promyšlená. Partneři projektu jsou samozřejmě dobří, pomáhají nám šířit povědomí o akci. Ale za ty čtyři roky se tu udělal obrovskej kus práce a lidi vidí Movember tam, kde má být vidět. Určitě to není jen internet, je to hodně spojený i se šuškandou (smích). Příští rok bysme se chtěli víc zaměřit na tu prevenci. Teď bylo nejdůležitější získat Movemberu fanoušky.
Pojďme se vrátit k té prevenci, plánujete nějaké akce i během roku? Říkal jste, že loni nosilo knírek přes tisíc lidí…
… ano, loni na konci listopadu bylo registrováno 1 400 lidí. Letos, ještě před začátkem akce, se zaregistrovalo již 4 800 lidí (údaj z 5. 11.). Z těch 21 zemí, které se akce účastní, jsme v počtu registrovaných asi na 10. místě. Movember není jen o penězích, tou druhou miskou vah je obecné povědomí.
Během roku zatím žádné akce neděláme, protože na to není čas. Movember je zatím stále koníček a my se musíme něčím živit. Hlavně Movember je měsíc, kdy se toho má dít nejvíc. Takže letos můžete přijít do zařízení GENNET, kde vám, ze sympatie k Movemberu, udělají zdarma kompletní testy se zaměřením na onemocnění prostaty. Výsledky vám dají do rukou a buď můžete zůstat u nich, nebo jít za svým lékařem. Což je skvělý. Jedna z věcí, kterou s sebou Movember nese, je totiž „changing the face of men’s health“, takže měníme pohled na zdraví nás chlapů, a tohle s tím určitě souvisí a máme z toho velkou radost.
Takže šíříte povědomí nejen o rakovině prostaty, ale vyzýváte i k tomu, aby se chlapi nebáli o svým zdraví mluvit.
To je určitě to, o čem se snažíme mluvit. Chlapi na tohle můžou být trochu háklivý, každý má svůj vlastní prostor. Z Movemberu se stala veřejně známá věc. Je to pořád legrace – a to vždy byl, je a bude. My teď chceme lidem postupně předávat další informace, i preventivní. Movember určitě není kampaň, která by za rok končila.
Někomu se tahle akce možná „znechutí“ a bude říkat, že je komerční. Nicméně ta kampaň slouží k vybrání co nejvíce prostředků a aby co nejvíce lidí vědělo o týhle problematice. A pokud je pro někoho komerční, když se akce účastní hodně lidí, tak ať. Já doufám, že se zapojí víc a víc lidí a že si z toho něco vezmou. Já to vidím sám na sobě, jsem do Movemberu zapojen už čtyři roky. A lidi, kteří se letos připojí, budou za pár let taky přemýšlet jinak a uvidí věc ve větších souvislostech.
Na stránkách Movemberu jsem se dočetla, že vybrané peníze půjdou Nadačnímu fondu Muži proti rakovině.
Ano, tak to je. Za tím fondem stojí můj kolega Marek Rejman. Ty první dva roky jsme spolupracovali s fondem Onkologie pro 21. století. Ale tím, že jsme to začali dělat jako „kluci z ulice“, jsme moc nevěděli jaký kritéria splňovat. Nicméně naše spolupráce s fondem byla v pořádku, ale zaměření tohoto fondu nebylo vyloženě pro nás.
Proto letos zakládáme Nadační fond Muži proti rakovině, kde ve správní radě sedí doktoři – chlapi. Bude tam také právě Marek Rejman, aby byl dohled nad tím, co se s těmi penězi děje. Ty peníze, který se v Čechách vyberou, dostane ten český fond, a to beze zbytku. Nikdo si z toho nic neuleje, ani na reklamu či produkční náklady.
Nás totiž dotuje Movember.com, který si v zahraničí nárokuje z vybraných peněz určitou provizi. Z toho se financuje nadace, zaplacení práce jejich lidí a oni vlastně můžou zasponzorovat země, jako je Česká republika, kde se Movember teprve rozjíždí. Není to žádná horentní suma, u nás je to stále o nadšení lidí.
Kolik se tedy vybralo loni peněz a na co byly použity?
V loňském roce se vybralo 594 tisíc korun. Jenže jsme zjistili, že ani taková částka není ve zdravotnictví zas tak moc, takže se ty peníze jakoby „schovaly“ na později. Ty peníze leží na účtě a nejsou využitý. Letos počítáme s tím, že by se mohlo vybrat okolo milionu korun. My jsme si nastavili metu dvou milionů, za což by se daly skvěle vybavit ordinace a mohlo by to sloužit k léčení rakoviny prostaty. Těch peněz bohužel není tolik, aby se dalo pomoct všem ordinacím v republice, aby to bylo nějakým způsobem spravedlivý. Na druhý straně je právě to povědomí, které je k nezaplacení.
Knírek – symbol mužství
A proč právě knír?
Tak to je úplně jednoduchý (usměje se). To byla jedna z těch situací, kdy do sebe věci tak zapadají, že nakonec vznikne něco úžasnýho. Movember jako takovej nezačal hned jako nápad „pojďme bojovat proti rakovině“. Adam Garone, zakladatel Movemberu, jednou přemýšlel u piva s kamarády, že se všechno vrací do módy, jenom kníry ne. A těch piv bylo víc a víc, až se partička lidí rozhodla, že v listopadu budou nosit knír a budou tomu říkat Movember. Vlastně až o rok později se rozhodli spojit nošení knírů s bojem proti rakovině prostaty.
Rakovina prostaty je totiž největší problém u chlapů na celým světě. A knírek je typicky mužská záležitost, vám holt neporoste (smích). Ten knír je vlastně znakem, symbolem mužství, a tedy i kampaně Movember.
Když jsem před těma čtyřma rokama stál ráno před zrcadlem, tak jsem měl nejdřív kníra i bradku a říkal jsem si: „To je v pohodě.“ Jenže bradka je proti pravidlům, a když ji oholíte, najednou cejtíte ten rozdíl a říkáte si: „No, ty jo…“ A musíte s tím vyjít na ulici. Je to prostě úplně jinej den a pak i měsíc. Je v tom i odvaha udělat ten první krok. Pak se vás všichni ptají, proč máte knír, a vy se rozmluvíte o akci Movember.
To je právě i ten smysl, ne? Knír je něco tak viditelného a v dnešní době neobvyklého, že si asi každý řekne: „Proč ho máš, proč sis ho nechal narůst?“
Nejdřív to tak samozřejmě bylo. Dnes už budou lidi asi vědět, proč má najednou někdo knír a spojí si to s tou prostatou. Tím se to šíří a to je skvělý.
Movember podporuje i velká řada sportovců. Loni to byl Jaromír Jágr, letos jsou to například někteří hokejisti Vítkovic.
My se právě snažíme Movember spojit s těma muskulativníma sportama. Vychází to i z toho, že Movember začal v Austrálii, kde je nepopulárnější sport rugby. Pak se přidala Kanada, tam je zase nejoblíbenější hokej. U nás v Čechách je hokej taky populární, o to je ta komunikace snazší. Já mám hroznou radost z hokejový Slavie, kde si to v tý šatně nechávají růst fakt všichni.
Myslíte, že i trenér?
No, pan Růžička asi ne… Ten už kníra jednou měl. Ale 18. listopadu je derby Sparta proti Slavii, tak to asi bude pr**l, když tam proti sobě budou hrát kníratý.
Kde je vlastně Movember nejpopulárnější, kde se většinou vybere nejvíc peněz?
Tak nejvíc registrovaných lidí je ve Velké Británii, ale tradičně vybírá nejvíc Kanada. Ta už má přes 108 milionů (údaj z 5. 11.)
MO sister – i ženy se mohou zapojit do Movemberu
Vy se snažíte zapojit i ženy, i když se jich rakovina prostaty úplně netýká.
Holky mají v Mobemberu fakt velkou roli. Protože ať je ta kampaň jakákoli, tak v normálním životě ta holka svýmu frajerovi řekne: „Vypadáš fakt hrozně, měsíc to tedy mít nebudeš, nebo s tebou nebudu mluvit.“ Ta podpora ženskejch je teda hlavně v tom, že si uvědomí, o co jde, že ten knír má nějakej přesah a jsou tomu svýmu chlapovi oporou.
Holky se taky můžou zaregistrovat a pomáhat nám šířit povědomí. I kdyby někdo říkal, že to je jen módní záležitost – ano, teď je to zrovna v módě, ale jakmile to jednou začne fungovat, tak ty věci fungujou perfektně.
Máte ještě nějaký vzkaz na závěr?
Protože bereme celou akci trochu s nadsázkou, tak 30. listopadu je velká gala MO párty v SaSaZu. Tam se všichni účastníci sejdou, pochlubí se knírama a užije se tam spousta legrace.
A v prosinci to zase všichni rádi oholí. Nebo máte někoho, kdo si knír nechává?
Kupodivu jo, takovejch lidí je spousta.
