Autor Jan Neruda a jeho
Studie krátké a kratší
Studie krátké a kratší se jako kniha řadí k fejetonům. Fejeton je specifický publicistický žánr, který je často používán v tisku a to jako protějšek k hlavním článkům. Objevuje se také v knižní podobě, je napsán lehkým slohem, mnohdy komentuje probíhající situaci a to často satiricky a ironicky. Často se objevuje nadsázka, sarkasmus. I zde Jan Neruda všechny tyto prvky využil, v knize popisuje například pražskou periferii, především tedy její život. Rovněž se zabývá například také životem v Austrálii, tehdejšími lidmi, kteří žijí na okraji společnosti. Kniha byla vydána roku 1876.
Různí lidé
Různí lidé je soubor kratších povídek nebo črt, které Jan Neruda píše. Soubor obsahuje 15 povídek a črt. Zajímavé je, že autor velmi detailně vykresluje jednotlivé postavy, hlavně tedy jejich charakter a také jejich chování. Často jsou postavami, které Neruda popisuje ženy, bývají hlavními hrdinkami. Je také zajímavé číst o různých národnostech a různých zemích. Autor se inspiruje na svých cestách. Studuje lidi, které potkal na svých cestách v cizině.
Menší cesty
Kniha Menší cesty pojednává o autorově cestování a to jak po domovině tak po cizině. Jan Neruda podnikl několik cest a právě ze svých cest čerpal mnohokrát náměty na knihy, povídky nebo črty. Kniha Menší cesty je soubor fejetonů, kde si autor uchovává své zážitky, postřehy, prožitky z cest po rodné zemi i z cest cizinou. Autor vydává také cestopisy Pařížské obrázky, které jsou později přejmenovány na Menší cesty a vydány. Kniha fejetonů Menší cesty je vydána roku 1877. Kniha Pařížské obrázky je vydána roku 1863.
Žerty hravé i dravé
Žerty hravé i dravé je kniha, která se skládá z fejetonů. Tyto fejetony jsou rozděleny do několika oddílů. Tyto fejetony ukazují autora Jana Nerudu v novinářské profesi, psal pravidelný novinářský sloupek, avšak i v něm, nepřestával být básníkem, což je na jeho práci vidět. Je skvělý vtipný glosátor, ostrý satirik, ale také i vážný pozorovatel, což mu samozřejmě v psaní velmi pomohlo. Fejetony se nevyhýbají ani tématu církve, umění, politika. Jan Neruda velmi vtipně poukazuje na nedostatky nejen v těchto rovinách. Kniha žerty hravé i dravé je vydána roku 1877.
Obrazy z ciziny
Autor Jan Neruda podnikal několik cest a to jak po své rodné domovině tak po cizině. Tyto své poznatky, které během cest získal, zúročil a vydal několik cestopisů. Kniha Obrazy z ciziny jsou vlastně cestopisné fejetony. Popisuje zde své cesty cizinou, velmi bravurně popisuje poznatky. Jan Neruda je velmi dobrý pozorovatel. Kniha byla vydána roku 1872, bylo to první vydání. Druhé vydání vyšlo roku 1879, které však bylo srovnáváno s vydáním prvním a s otisky, které se objevili v časopisech. Měly se zde objevit nějaké zřejmé chyby a podle Nerudova vlastního vydání mělo být opraveno.
Zpěvy páteční
Zpěvy páteční jsou poslední básnickou sbírkou Jana Nerudy, vznikala nejspíše v posledních deseti letech autorova života, zůstala však nedokončena. Sbírka poprvé vyšla v roce 1896, tedy až po smrti Jana Nerudy. K vydání je připravil a shromáždil Jaroslav Vrchlický. Lyrické básně mají tématiku národnosti a vlastenectví. Předtím byly básně uveřejňovány v časopise. Jednotlivé básně jsou psány jako žalozpěvy nebo jako hymny.
Prosté motivy
Prosté motivy je básnická sbírka, kterou napsal Jan Neruda. Básně by se daly charakterizovat jako lyrické. Sbírka je považována za autorův intimní deník, ukazují se v ní životní zkušenosti autora, láska, kterou momentálně cítil k mladé Aničce, a také jeho onemocnění. Básnická sbírka byla vydána roku 1883 a byla to poslední básnická sbírka, která Janu Nerudovi vyšla za jeho života.
Knihy veršů
Básnická sbírka vzniká sloučením tří drobnějších sbírek a navazuje z části na básnickou sbírku Hřbitovní kvítí. Objevují se zde motivy rodiny a lásky. Jsou zde vidět také sociální motivy a generační rozdíly mezi otcem a synem. Jan Neruda používá pro motivy také svůj život, například lásku k Anně Holinové. Kniha vydána roku 1867 a čtenáři byla přijatá lépe, než sbírka Hřbitovní kvítí. Autor už se nezabývá pochmurnými tématy a zlem, ale volí jiné motivy.
Balady a romance
Autor (patrně záměrně) stírá rozdíly mezi baladami a romancemi, takže dílo netvoří jen balady a romance. Kniha byla vydána roku 1883 a dalo by se říci, že je to sbírka lidové poezie. V baladách zde není taková tragika, jako v jiných baladách, jiných autorů. Zato se však může objevovat tragika v romanci, kde se obvykle tragika neobjevuje. Přiklání se spíše k motivům života a to za pomoci humorného, někdy až ironického zpracování. Vyhýbá se nadpřirozeným motivům.
Hřbitovní kvítí
Hřbitovní kvítí je básnická sbírka, která není moc optimistická, což je zjevné už z názvu sbírky. Sbírka posuzuje osudy lidí, kteří v této době žili. Většina námětů je socialistická. Celá básnická sbírka se zaobírá zklamáním z tehdejšího života, z toho, že kritizuje morálku. Občas se zabývá i chudobou a celkově je určitým protestem proti pokoře.