Autor Vladislav Vančura a jeho
Luk královny Dorotky
Český spisovatel Vladislav Vančura vydal v roce 1932 knihu, nazvanou Luk královny Dorotky. Ta obsahuje šest milostných povídek, které se staly také námětem stejnojmenného filmu z roku 1970.
Útěk do Budína
Milostný román Útěk do Budína patří mezi nejznámější díla spisovatele Vladislava Vančury. Ten knihu vydal v roce 1932 a na pozadí tragického příběhu milenecké dvojice na něm sledoval česko/slovenské vztahy.
Pekař Jan Marhoul
Pekař Jan Marhoul je prvním románem českého spisovatele Vladislava Vančury. Tato kniha bývá často (ne zrovna právem) řazená k proletářské literatuře, ale od ostatních proletářských děl se výrazně odlišuje.
Rodina Horvatova
Vančurův román z roku 1938, Rodina Horvatova, měl být první částí trojdílné rodové ságy, nazvané Koně a vůz. Spisovatel se ale po vydání této knihy soustředil hlavně na práci na Obrazech z dějin českého národa a k dalším dílům trilogie se nedostal, protože byl popraven nacisty 1. června 1942.
Konec starých časů
Román Konec starých časů ukazuje život aristokratů na konci devatenáctého století. Vladislav Vančura nejdříve zvažoval zfilmování díla a proto byl Konec starých časů psán zpočátku jako scénář. Kniha nakonec vyšla v roce 1934 a o její zfilmování se postaral až v roce 1989 Jiří Menzel.
Pole orná a válečná
Pole orná a válečná je druhý román českého spisovatele Vladislava Vančury. V tomto angažovaném díle se začíná projevovat jeho hra s jazykem, která se pro něj stala typickou.
Tři řeky
Silně prosocialistický román Tři řeky od Vladislava Vančury byl prvně vydán roku 1936. Autor se snažil nabídnout čtenářům před vypuknutím druhé světové války a před nástupem fašismu pohled na zidealizované socialistické Rusko.
Markéta Lazarová
Vladislav Vančura byl jedním z nejvýraznějších českých prozaických autorů meziválečného období a román Markéta Lazarová patří k jeho nejpovedenějším dílům. Příběh divoké a nespoutané lásky muže a ženy ze znepřátelených loupežnických rodů se odehrává ve vrcholném středověku, přesto se nejedná ...
Rozmarné léto
„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným,“ stěžuje si Antonín Důra, hrdina Rozmarného léta, románu Vladislava Vančury. Je červen a prší. Na jeho plovárně sedí jen jeho dva kamarádi, se kterými vede prázdné dialogy na malicherná témata. Nudí se. Stereotyp v městečku přeruší až příjezd kouzelníka Arnoštka a jeho pomocnice Anny.