Hrad Český Šternberk patří k nejstarším českým hradům. Postaven byl v roce 1241 Zdislavem z rodu Divišovců v tehdy nepřístupné, zalesněné oblasti. Název hradu byl poněmčen a odvozuje se od erbovního znaku divišovců – zlaté osmihroté hvězdy. Stern znamená hvězda, Berg kopec.
Po dostavění hradu se na něj Zdislav přestěhoval, čímž se stal zakladatelem nejstaršího žijícího rodu v českých zemích. Rod se později rozdělil na několik větví:
- moravskou pošlost, která vymřela po meči v 16. století
- holičské ze Šternberka, kteří drželi panství Český Šternberk do první poloviny 18. století a vymřeli po meči Janem Václavem roku 1712
- konopišťské ze Šternberka
Původní gotický hrad ze 13. století byl během sedmi staletí přizpůsobován požadavkům jednotlivých období. Změny se dotkly převážně interiéru, jak během prohlídky uvidíte, ale charakter hradu zůstal zachován do dnešní doby.
Strategická poloha hradu byla velmi výhodná. Ostroh, na kterém hrad stojí, je od východu chráněn příkrým svahem spadajícím do údolí řeky Sázavy. Na západní straně se svažuje pozvolněji do údolí potoka. Na jihu byl ostroh přeťat hradními příkopy. Severní stranu chránila mohutná válcová věž s břitem. Břit sloužil jako ochrana proti balvanům z metacích praků, které byly břitem sráženy do stran a tím zmírněn dopad i jejich účinky. Jižní strana byla zpevněna zpočátku hranolovou věží chránící hrad ještě tzv. štítovou zdí. Na východní straně hradního celku stál palác. Celá stavba byla uzavřena mohutnou hradní zdí na západní straně, tj. na přístupové straně. Tyto jednotlivé články byly zakomponovány při přestavbách do jednoho celku a k nim připojen zdokonalený obranný systém dalších věží.
Obranný hradní systém byl ve 14. století zpevněn na severu hranolovou věží (3 patra), která byla s hradem spojena hradbou (obdobně jako např. na Bezdězu). Věž byla přístupná vchodem v úrovni prvního patra. Věž se poměrně dobře dochovala do dnešní doby, stojí na skále přímo nad městečkem Český Šternberk, ze spojovací zdi zbyly však již pouze fragmenty.
Částečně i díky tomuto důmyslnému obranému systému byl hrad dobit v roce 1467 vyhladověním hradní posádky. V tomto roce byl totiž hrad obléhán královskými vojsky, protože tehdejší pán hradu Zdeněk ze Šternberka se postavil do čela zelenohorské jednoty, která byla proti králi. Hrad byl královskými vojsky vypleněn, zpustošen a dostal se do majetku oblehatelů. Na konci 15. a 16. stol. Byl postupně obnovován, jeho obranný systém zdokonalován a celkově upraven a přestavěn do tzv. jagelonské gotiky. Došlo k dostavbě nového křídla s kuchyní, dnešního vchodu, přestavění kaple, zpevnění hradního opevnění a vybudování jižní válcové věže s cimbuřím.
V druhé polovině 17. stol. Došlo k posledním závažným raně barokním úpravám hradu na zámecké sídlo. V 18. stol. Byl přistavěn dolní zámek, který sloužil jako kancelář a byty úředníků. Na druhém břehu Sázavy byl založen francouzský park s letohrádkem, skleníkem a oranžérií.
Při prohlídce hradu se podíváte do Rytířského sálu se štukovou výzdobou od Carla Brentana, nahlédnete do barokní kaple svatého Šebestiána. Projdete Žlutým salónkem s portrétem od Františka Ženíška, Růžovým salónkem s rokokovým vybavením, knihovnou s obrazem od Petra Brandla, jídelnou, Orientálním kabinetem, Snídaňovým salónkem se sbírkou miniatur z holandského stříbra. Dále navštívíte pracovnu, předpokoj, Kuřácký salón, pokoj Kašpara ze Šternberka, ložnici, Lovecký salón a chodbu nad schodištěm.
Na nádvoří hradu se můžete pokochat krásným výhledem na řeku Sázavu, pokud jste dobrodružnější povahy můžete vyrazit i na výlet po turistických značkách, kterých je v okolí hradu habaděj. Dostanete se po nich i do blízkého města Sázava s jedním z nejstarších klášterů u nás.
V každém pádě, Český Šternberk za návštěvu a prohlídku rozhodně stojí. A když budete mít štěstí, můžete se zde potkat i s panem knížetem.
