Každý učitel si vede své zápisky pro snadnější výklad. Nedovedu si představit učitele, který by si dobrovolně připravoval pro každou třídu své zápisky zvlášť. Pokud by takto postupovali, tak by byli zajisté sami proti sobě.
Učitelé mají své zápisky především ve psané podobě, ale ve většině případů mají stejnou formu, kterou předávají svým žákům a to v mnoha případech doslovně.
Nebylo by dobré toho nějak využít? Pokud by uživatelé, nebo jejich žáci, dané zápisky převedli do digitální formy, nebo alespoň nafotili a zpřístupnili stávající zápisky, tak nyní uvedu pár příkladů, při kterých by bylo více než vhodné tyto zápisky využít:
Nestihl jsem to, opsal jsem to špatně.
Pokud si vedete své zápisky sami do sešitu, tak si myslím, že se vám ne jedenkrát stalo, že jste nějakou část výkladu prostě nestihli opsat, nebo jste si vědomi toho, že jste udělali někde chybu. Takto byste si po hodině, nebo ještě lépe doma prošli zápisky své a porovnali je s učitelovými, přičemž byste opravili objevené chyby a mezery.
Chyběl jsem. Chybím často!
Na základních školách je docházka více méně tvrdě hlídána, avšak na středních školách není na docházku kladen takový důraz. Pokud student chybí úmyslně, nebo ne, tak rozhodně nejhorší zkušeností je to, že si musí probranou látkou doplnit a naučit se ji. Toto by se dalo řešit i jinak, student by si jednoduše ze školního webu stáhl chybějící zápisky, které by si potom opsal, nebo rovnou vytiskl a vložil do sešitu, což by zpříjemnilo život hlavně studentům, kteří jsou často nemocni.
Jsem učitel a chci z hodiny vyždímat maximum!
Pokud by učitel na začátku každé hodiny rozdal zápisky, tak by se několikanásobně zvýšil čas, který je možné věnovat jednotlivé látce. Pokud by totiž studenti zápisky již měli, alespoň zápisky strohé, do kterých by si vpisovali své doplňující informace, tak by se mnohonásobně zvětšil prostor pro dotazy a detaily, které studentům nejsou zcela jasné.
K tomu, aby toto schéma fungovalo by bylo potřeba, aby byli učitelé vůči tomuto kroku vstřícní, avšak jsem si jist, že většina učitelů k tomuto systému nepřistoupí. Jeden z možných důvodů, se kterými víceméně také z části souhlasím, je to, že pokud si student své zápisky píše, tak látku více vnímá, než v případě, kdy ji jen čte.
Jednoduše a prostě; každá mince má dvě strany a je jen na každém, aby si udělal svůj obraz o tom, zda-li je něco na našich českých školách vůbec realizovatelné.
