Bídníci

Bídníci je jedno z nejznámějších děl francouzského spisovatele Victora Huga. Pro většinové publikum je příběh známý díky muzikálovému, divadelnímu, seriálovému a několika filmových zpracování, z nichž nejnovější je z roku 2012.

O autorovi

Victor Maria Hugo se narodil 26. února 1802 do bohaté francouzské rodiny a už od mládí se věnoval literární činnosti. V roce 1845 vstoupil i do politického života a stal se velkým odpůrcem Napoleona III. Tomu se ale povedl převrat a Victor Hugo musel odejít do exilu. Tím pro něj byl ostrov Guernsey, ze kterého se zpět do Paříže vrátil až v roce 1870. V tom roce byl totiž Napoleon III. poražen Prusy.

Stal se senátorem a dál pokračoval i v psaní. Zemřel 22. května 1885. Je pohřben v pařížském Pantheonu a dodnes patří mezi nejuznávanější francouzské spisovatele všech dob.

Charakteristika díla

Bídníci (nebo také Ubožáci) je román, rozdělený původně do pěti dílů. Jeho děj se odehrává v Paříži první poloviny devatenáctého století.

Autorovým cílem bylo vyjádření nesouhlasu se společenskými poměry, které nastaly ve Francii po napoleonských válkách.

Román je zajímavý svým rozsahem, protože kromě hlavní osy příběhu zde autor rozehrává i příběhy menší a všem se věnuje se svou pověstnou pečlivostí.

Ústřední postavy knihy

Jean Valjean - nespravedlivě odsouzený člověk, který dokáže i přes cejch zločince změnit svůj život k lepšímu.

Javert - policejní úředník, nadřazující policejní povinnost nad smysl pro čest a spravedlnost.

Jazykové prostředky a stylistika

Kniha je psaná spisovným jazykem v er-formě. Autor zde často uplatňuje popisný jazyk, který doplňuje jazyk vyprávěcí.

Dějová linie

Jean Valjean je pro krádež chleba odsouzen k dlouhému trestu na galejích. Po devatenácti letech se mu podařilo uprchnout a útočiště našel u biskupa Myriela, kterého hned první noc okrade o vzácné předměty. Biskup mu krádež odpustí a díky tomuto gestu se život Jeana Valjeana změní k lepšímu.

Změní si jméno a stane se ctihodným občanem, který pomáhá chudým. Brzy se z něj stane majitel velké firmy a dokonce oblíbený starosta. Svědomí ho ale donutí přiznat svou pravou identitu, aby tím uchránil nespravedlivě obviněného chudáka před trestem, který ve skutečnosti patřil jemu.

Opět je odsouzen k trestu na galejích, ale opět se mu podaří uprchnout. Po návratu do Paříže vyhledá hostinec, ve kterém žije u pěstounských rodičů dívka Casetta, jejíž matce Jean slíbil, že se o dceru postará. S dívkou se poté Jean musí skrývat, protože policie v čele s Javertem po něm pořád pátrá.

Jean žije jen pro Casettu a proto přivítá s nevděkem, že se o ní uchází chlapec Marius. Ten tuší, že dívku nemůže mít a jde si pro jistou smrt na barikády francouzské revoluce. Jean Valjean ho ale najde, zachrání, postará se o jeho vyléčení a dá svolení ke svatbě. Těsně po ní vyslechne Marius celý příběh Jeana Valjeana, který ale vynechá zmínku o Mariově záchraně, o které ten nic netuší. Po vyslechnutí příběhu se Marius od Jeana distancuje.

Až o několik dní později se doví celou pravdu o výjimečném Jeanu Valjeanovi a prosí ho za odpuštění nad svým zbrklým soudem. Také policejní úředník Javert nakonec poslechne hlas svého svědomí, které říká, že Jean není žádný zločinec. Brzy na to Jean Valjean umírá a je pohřben v neoznačeném hrobě v rohu hřbitova.

Další díla autora