Román Cizinec je Camusovým nejslavnějším dílem, zajistil mu světový věhlas. Dílo je silně ovlivněno existencionalismem. Děj se odehrává v Camusově vlasti v Alžírsku ve 20. letech 20. století. Hlavní hrdina je cizincem ve lživém, pokryteckém a nelidském světě. Komunikace není možná. Je osamělý.
O autorovi
Albert Camus, francouzský spisovatel a publicista, se narodil v roce 1913. Je považován za předního existencialistu, svými názory výrazně ovlivnil i filozofii.
Narodil se do francouzsko-španělské rodiny v Alžíru, po smrti otce žili v chudinské čtvrti. Přesto vystudoval filozofii a klasickou literaturu.
Na rok se stal členem komunistické strany, střídal různá zaměstnání, až začal v roce 1938 s novinářskou profesí. Jeho žurnalistická činnost vedla až k jeho vyhoštění ze země a odjezdu do Paříže. Během války se angažoval v protifašistickém hnutí (přispíval do ilegálního časopisu Combat) a věnoval se divadlu.
V 50. letech otevřeně vystupoval proti francouzské kolonizační ppolitice v Alžíru.
V roce 1957 získal Nobelovu cenu za literaturu.
Zemřel v roce 1960 při autonehodě.
Charakteristika díla
Cizinec je románem z roku 1942. Je silně ovlivněný filozofickým směrem existencialismem. Život, existence přináší člověku jen úzkost, strach a obavy, pocity osamělosti. Člověk má sice svobodu, ale její možnost si uvědomuje až v krajní situaci.
Hlavní hrdina je cizincem mezi ostatními lidmi ve společnosti. Okolní svět vnímá jako absurdní, komunikace nemá smysl, vše je náhodné, nepoznatelné. Svět je lživý, pokrytecký a nelidský. Cizinec je oslavou revoltujícího člověka.
Děj románu se odehrává v polovině 20. let v Alžírsku.
Román je rozdělen na dvě části. První je dějová, druhá spíše úvahová.
Ústřední postavy knihy
Mersault – Drobný úředník. Evropan žijící v Alžíru. Vzdoruje společenským konvencím, které považuje za pokrytecké. Je dezorientován ve společnosti, cizincem mezi lidmi. Žije bez iluzí, jedná pudově. Je upřímný, nelže, nic nepředstírá. Nedokáže se pro nic nadchnout, na ničem mu nezáleží.
Jazykové prostředky a stylistika
Jazyk je chladný, analytický. Vypravěčem je hlavní hrdina, který tak znázorňuje odcizení vůči okolnímu světu.
Dějová linie
Malý úředník Mersault se jednoho dne z dopisu dozvídá, že zemřela jeho matka. Poslední roky dožívala v útulku, protože syn neměl dost peněz, aby se o ni postaral. Navíc si se starou matkou už nerozuměl, takže to takto bylo snazší. V útulku byla matka šťastná. Na pohřbu se sejde řada zarmouceným lidí, jen Mersault necítí žádný smutek, nedává najevo lítost. A večer jde dokonce se svou milenkou Marií do kina na komedii.
Jeho známý Raymond ho za pomoc s jednou záležitostí pozve na svou chatu kousek za Alžírem. Když se oba muži prochází po pláži, napadne je skupinka Arabů, se kterou má Raymond spory. Raymond je přitom zraněn. Bez zvláštního důvodu Mersault jednoho z Arabů zastřelí revolverem.
Druhá část románu se věnuje Mersaultovu zatčení, soudnímu procesu. Přestože jeho přátelé o něm u soudu mluví kladně, nepomáhá to. Žaloba Mersaulta zobrazí jako člověka neschopného přizpůsobit se společenským normám. Vykreslí ho jako monstrum, které neplakalo ani na pohřbu matky a dokonce se ve stejný den milovalo se ženou a smálo v kině. Co to může být za člověka?
Mersault necítí potřebu vyjádřit jakoukoliv lítost a nakonec je odsouzen k trestu smrti. Návštěvu kaplana odmítá. Když přece jen přišel, Mersault vybuchl v hněvu. Nechtěl ztrácet poslední zbytky života mluvením o Bohu. Román končí Mersaultovými úvahami. Najednou si vzpomněl na maminku, na to jak byl a vlastně stále je šťastný. Jediné, co mu scházelo, bylo více lidského kontaktu.
