Román Farma zvířat z roku 1945 je skvělým alegorickým dílem anglického spisovatele a politického vizionáře George Orwella. Pomocí zvířat, která vyženou z farmy lidi a sama se ujmou vlády, přesně popsal vývoj totalitního režimu. Nejlépe se v této zvířecí alegorii dá rozpoznat kritika stalinovské dikatury.
O autorovi
George Orwell je pseudonym anglického spisovatele, novináře a esejisty Erica Arthura Blaira. Narodil se v roce 1903 v Indii, kde v té době pracoval jeho otec, ale záhy se s matkou odstěhoval zpět do Británie.
Absolvoval na prestižní Eton College, ale univerzitní studia jeho rodiče neměli peníze, proto odjel do Britské Indie, kde pracoval pro Indickou imperiální policii. Tehdy se začaly vyvíjet jeho levicové názory a nenávist k imperalismu.
Po návratu do Británie v roce 1927 pracoval jako novinář. Sledoval politický vývoj v Evropě a zastával socialistické a antifašistické názory. Kritizoval veškeré totalitní tendence. Byl dobrovolníkem ve španělské občanské válce. 2. světové války se přímo nezúčastnil kvůli tuberkolóze, nicméně psal komentáře pro řadu novin a časopisů a pracoval pro BBC.
Zemřel v roce 1950 na tuberkolózu.
Charakteristika díla
Román Farma zvířat vznikal během 2. světové války, byl vydán v roce 1945.
Je satirickou zvířecí alegorií, bajkou. Na životě zvířat na farmě popisuje Orwell politické vztahy v totalitní společnosti. Farma je tedy alegorií totalitního státu.
Orwell naráží především na Stalinovu dikaturu. Přesně vystihuje vývoj totalitního režimu – od nespokojenosti s původní vládou, přes revoluci a následného opojení z ní, mocenské boje v čele vlády a postupný úpadek a návrat ke starým formám vlády, mnohdy ještě mnohem horším.
Děj se odehrává na statku v Anglii, čas není blíže určený.
Ústřední postavy knihy
Pan Jones – Majitel Panské farmy. Ke zvířatům není zrovna vstřícný.
Prase Major – Staré, nemocné prase, které před smrtí vyburcuje ostatní k revoluci, vzpouře proti Jonesovi. Představitel Lenina.
Prase Napoleon – Samopasovaný vůdce ostatních zvířat. Vymýšlí pravidla pro ostatní a sám se jimi neřídí. Představitel Stalina.
Prase Kuliš – Konkurent Napoleona, přetahují se spolu o moc. Snaží se o modernizaci farmy. Napoleon ho ale nakonec vyžene. Představitel Trockého.
Psi – Vycvičení pomocníci Napoleona. Představují tajnou policii.
Ovce – Hloupá zvířata, která jen opakují naučené fráze.
Koně – Pracují a udělali by cokoliv, aby farma vzkvétala. Věří, že jsou si všechna zvířata rovna.
Osel Benjamin – Moc dobře chápe celou situaci, ale nevidí způsob jejího řešení. Znázorňuje pasivního intelektuála.
Krkavec – Znázorňuje věřícího, který nemá ve společnosti důležité místo, ale nejde se ho zbavit.
Slepice
Lidé – Kapitalisté, vykořisťovatelé.
Jazykové prostředky a stylistika
Jazyk je spisovný. Bajka obsahuje barvité popisy. Častá je přímá řeč a dialogy.
Vyprávění probíhá v er-formě, je chronologické.
Dějová linie
Zvířata žijí na Panské farmě pana Jonese ne v těch nejlepších podmínkách, ale jsou smířená se svým osudem. Jednoho dne, když se Jones opije, se ale všechna sejdou ve stodole, kde jim staré prase Major vypráví o revoluci, která má brzy přijít. Když za pár dní zemře, vzbouří se zvířata proti panu Jonesovi a vyženou ho i s ostatními lidmi z farmy.
Farma je přejmenována na Zvířecí farmu a do čela se postaví prasata jako nejchytřejší zvířata. Na mocenském vrcholu jsou prasata Napoleon a Kuliš, Napoleon ale plánuje samovládu. Oba se stále hádají.
Na farmě začne platit nových sedm pravidel: Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel. Žádné zvíře nebude chodit oblečené. Žádné zvíře nebude spát v posteli. Žádné zvíře nebude pít alkohol. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře. Všechna zvířata jsou si rovna. Zvířata je mají pro své blaho i pro kolektivní blaho dodržovat. A skutečně. Najednou se zlepší produktivita práce, zvířata se cítí svobodná a pracují více.
Situace se ale začne obrycet, když se Napoleonovi podaří zbavit Kuliše. Pomocí svých psů, které si vycvičil k poslušnosti, proti němu poštve ostatní zvířata a vyžene ho z farmy. Je obratným komunikátorem a před hloupými zvířaty dokáže své myšlenky i činy přesvědčivě obhájit. Má tak v rukou veškerou moc a dopřává výhody i ostatním prasatům.
Uplyne rok a zvířata jsou prací unavená, pracovní podmínky jsou ještě horší, než když řídili farmu lidé. Vše, co je na farmě špatně, ale Napoleon svaluje na Kuliše. Mezi zvířaty vyhledává se svými psy jeho spojence a likviduje je. Zvířata si všímají, že stanovená pravidla nejsou některými dodržována, ale nikomu to nevadí. Nakonec se prasata přestěhují do domu, navléknou lidské šaty, začnou spát v postelích. Sedm pravidel se mění v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.
V závěru se na farmě setkávají prasata s okolními farmáři. Ostatní zvířata za oknem pozorují jejich hodování. Lidé prasata obdivují, jak si dokázala ostatní podrobit. Napoleon přejmenuje farmu ze Zvířecí na Panskou. Zvířata pochopila, že už není rozdíl mezi lidmi a prasaty.
Další díla autora
- Romány