Román Jméno růže je jedním z nejznámnějších děl postmodernismu. Stejně tak jeho autor italský filozof, estét a spisovatel Umberto Eco patří k nejdůležitějším představitelům postmodernismu. V jeho románové prvotině z roku 1980 se prolíná řada rovin, je to zčásti detektivní román, historický román, časté jsou filozofické a estetické pasáže, nechybí odbočky s milostnými tématy.
O autorovi
Umberto Eco se narodil v roce 1932 v italské Alessandrii. Vystudoval středověkou filozofii a literaturu. Po studiích v pol. 50. let se stal nakladatelským redaktorem a podílel se na vzniku volného uskupení avantgardních umělců, pozdější skupina 63.
Od roku 1964 začal přednášet na univerzitě v Miláně, o rok později ve Florencii a od 70. let v Bologni, kde působí jako profesor dodnes. Jako profesor přednášel také na řadě zahraničních univerzit. Jeho obory jsou estetika, vizuální komunikace a sémiotika.
Charakteristika díla
Román Jméno růže je klasické dílo postmodernismu, tedy je otevřené různým interpretacím jednotlivých čtenářů. V knize je více prolínajících se rovin – dá se o ní mluvit jako o detektivce, historickém románu, hororu, jsou v ní teologické a filozofické pasáže. Zároveň autor kombinuje řadu vyprávěcích postupů – kroniku, dialogy, myšlenky atd.
Děj se odehrává ve středověku a má působit autenticky pro tu dobu. K tomu pomáhají mj. citace z děl tehdejších současníků. Mnoho z citací jsou však autorovým výmyslem, hrou se čtenářem. Mystifikace a prolínání reality s fikcí jsou další významné rysy knihy. Už na začátku knihy je uvedeno, že se jedná o nalezený rukopis, což není pravda. Fiktivní je také příběh, i když se odehrává v reálné době.
Eco používá Aristotelovu jednotu místa, času a děje – děj se odehrává během jednoho týdne listopadu 1327 v benediktýnském klášteře na severu Itálie.
V některých případech Eco odkazuje i na současnost, především na politické situace. Např. upozorňuje na nebezpečí totalitarismu.
Ústřední postavy knihy
Adso z Melku – Vypravěč. Mladý a zvídavý, bystrý benediktýn. Také naivní a důvěřivý.
Vilém z Baskervillu – Anglický františkán. Odpůrce papeže. Klasický středověký univerzální učenec. Má vyšetřit vraždy v kláštěře. Učitel Adsona.
Ubertin – Starý františkánský mnich. Zapálený, odhodlaný, posedlý vírou.
Malachiáš – Knihovník, který má poměr se svým pomocníkem. Umírá při ranní bohoslužbě.
Bernardo Gui – Papežský legát a inkvizitor. Vede proces proti lidem nařčených z kacířství. Dlouhá léta se zná s Vilémem. Jsou protivníci.
Jazykové prostředky a stylistika
Jazyk se snaží odpovídat době, ve které se odehrává děj. Obvyklé jsou vložené latinské pasáže a odkazy na středověkou literaturu i Bibli.
Vyprávění je v ich-formě, vypravěčem je Adso jako starý benediktýnský mnich, který vypráví události jednoho týdne z jeho mládí. Vyprávění je tedy retrospektivní.
Časté je oslovování čtenáře.
Dějová linie
Je listopad 1327. Mladý mnich Adso se svým učitelem Vilémem přijíždějí na benediktýnský klášter v severní Itálii, kde se má konat učená disputace různých názorových proudů v katolické církvi. Vilém má františkánům připravit půdu pro jednání s papežem Janem XXII. Po příjezdu se dvojice dozvídá o záhadné vraždě jednoho z mnichů. Vilém se má jako bývalý inkvizitor ujmout vyšetřování této vraždy. Další vraždy na sebe nenechají dlouho čekat.
Postupně Vilém zjišťuje, že všechny vraždy mají něco společného s knihovnou, do které ale mniši nemají přístup, a pátrá tedy tímto směrem. Společně s Adsem se mu podaří v noci tajně do knihovny vniknout, objeví tajný vchod a za ním složitý labyrint. Mimo jiné zjistí, že se v knihovně nejspíš ukrývá Aristotelova Poetika, která byla považována za ztracenou.
Po řadě dalších zvratů nakonec Vilém s velkým přispěním náhody a štěstí vyřeší celou záhadu a objeví vraha. To je doprovázeno velkým požárem knihovny a celého kláštera.
V další rovině románu Vilém diskutuje se starým slepým mnichem Jorgem z Burghosu na filozofická a estetická témata.
Další rovina je milostná. Adso náhle vzplane k neznámé dívce, která se jedné noci objeví v opatství. Dívka je pak odvedena společně s jedním mnichem a dalším mužem odvedene Bernardem Guiem, aby byla usvědčena z kacířství. Další milostnou odbočkou je milostný trojúhelník mezi třemi mnichy.
