Kartouza parmská je jeden z nejznámějších románů francouzského realistického spisovatele Stendhala. V roce 1948 byl podle románu natočen francouzsko-italský snímek Věznice parmská, ve kterém si hlavní roli zahrál známý herec Gérard Philipe.
O autorovi
Francouzský spisovatel Stendhal (Henri Marie Beyle) se narodil v roce 23. ledna 1783 do bohaté grenoblské rodiny. Matka mu v dětství zemřela a na protest proti svému konzervativnímu otci se stal ateistou a republikánem. Bojoval dokonce i v Napoleónských válkách a po Napoleonově konečné porážce odešel do Itálie, kde se scházel s revolucionáři.
V roce 1821 byl vyhoštěn zpět do Francie a zde začal vydávat svá první literární díla. Do Itálie se vrátil znovu po revoluci. Tentokrát ale již jako diplomat. Zemřel v roce 23. března 1842 při návštěvě Paříže.
Charakteristika díla
Jedná se o realistický román, vydaný roku 1839. Jeho děj se odehrává v italském městě Parma na přelomu 18. a 19. století.
Do hlavního hrdiny promítl autor své vlastní zkušenosti (např. bitva u Waterloo).
Stendhal zde upozorňuje na intriky a podvody, uplatňující se mezi šlechtici.
V češtině se kniha objevuje také pod názvy Parmský klášter kartuziánů, Kartuziánský klášter v Parmě, Kartouza v Parmě, Parmský klášter nebo Věznice parmská.
Ústřední postavy knihy
Fabrizzio del Dongo - mladý muž, toužící po lásce, který zabije svého soka.
hraběnka Gina - Fabrizziova teta, která obětuje pro svého synovce i svou čest.
hrabě Moska - parmský ministr vnitra, který miluje Ginu.
Jazykové prostředky a stylistika
Kniha je psaná v er-formě, ale často se zde objevují autorovy subjektivní komentáře. Jazyk knihy je spisovný. Autor se snaží také o prohloubení psychologické analýzy jednotlivých postav.
Dějová linie
Po prohrané Bitvě u Waterloo hledal mladý Fabrizzio del Dongo útočiště u své tety Giny, která žila v italské Parmě. Ta ho seznámila se svým milencem hrabětem Moscou, který zastával úřad parmského ministra vnitra. Společně s Ginou nabídl Fabrizziovi místo parmského arcibiskupa.
Fabrizzio by sice raději šel opět do boje za vlast, ale nechal se zapsat do čtyřletého semináře, který ho měl na nošení kněžského roucha připravit. V Parmě se stal oblíbeným pro své příjemné vystupování. Celou jeho kariéru mu ale překazila hádka s manželem Fabrizziovy milenky, kterého v sebeobraně zabil.
Fabrizzio poté utekl z Parmy a byl v nepřítomnosti odsouzen k doživotnímu trestu, který si měl odpykat v parmské věznici. Hraběnka Gina se zasloužila o snížení trestu na dvanáct let. Fabrizzio byl poté intrikami přilákán do Parmy a zatčen. Ve vězení se seznámil s dcerou svého žalářníka a zamiloval se do ní. Psali si dopisy, ale dcera Klelie si musela vzít obtloustlého nápadníka, kterého jí vybral otec.
Alespoň však pomohla Fabrizziovi s útěkem z věznice. Ten zorganizovala s pomocí hraběnky Giny a hraběte Moscoa. Po podařeném útěku se už Klelie nesměla s Fabrizziem stýkat, protože si slíbila, že pokud se útěk podaří, vezme si navrhovaného nápadníka a na Fabrizzia zapomene.
Ten se brzy stal vyhledávaným arcibiskupem a po letech začal mít s Klelií opět styk. Ta mezitím porodila syna a oba se snažili vymyslet způsob, jak udělat z Kleliina syna "mrtvolu," která by úředně neexistovala, ale ve skutečnosti by ho vychovával sám Fabrizzio. Vše ale nakonec dopadlo jinak, protože syn brzy opravdu zemřel a nedlouho poté ho následovala i jeho matka Klelie. Moscoa si bere za ženu hraběnku Ginu.
Další díla autora
