Švejharova nejslavnější povídka Kuře melancholik vypráví krutý, mrazivý příběh malého chlapce, který se po smrti maminky stane všem přítěží. Vybuduje si proto vztah s kuřátkem, kterého si taky nikdo nevšímá. Kuře melancholik je typickým případem naturalismu, který bez příkras, často krutě, zobrazuje negativní fenomény své doby.
O autorovi
Josef Karel Šlejhar se narodil se v roce 1864. Vystřídal více povolání – pracoval jako úředník, hospodář a do konce života učil. Své práce otiskoval v časopisech Čas, Lumír, Zvon, Zlatá Praha, Světozor, Rozhledy, Ruch, Moravskoslezská revue, Venkov, Národní listy atd.
Řadíme ho k naturalismu, jeho dílo je hodně temné, vyvolává emoce, je kritickým obrazem života slabých, snaží se burcovat svědomí společnosti. Kritizuje ji, je pesimistický.
Za svého života si získal oblíbenost především u mladých čtenářů, starší generace jej nepřijala. Po jeho smrti v roce 1914se na něj dost pozapomnělo, a po padesát let nebylo žádné jeho dílo vydáno.
Charakteristika díla
Šlejharova povídka Kuře melancholik vyšla poprvé v roce 1889.
Jedná se o typické naturalistické dílo, které ukazuje závažné téma krutě, bez kříkras, až z něj mrazí. Zobrazuje zlo, které ovládá některé lidi. Příběh je o to dojemnější, že obětí je malé, nevinné dítě.
Hlavním motivem je paralela mezi životem malého chlapce, který byl odstrčený do pozadí, a kuřetem, kterého si taky nikdo nevšímá. Proto se mezi oběma vyvine neobvyklý vztah.
Celé ladění je silně pesimistické a nenávratně směřuje k tragickému konci.
Ústřední postavy knihy
Chlapec – Poloviční sirotek. Citlivý chlapec, který velmi trpí a strádá po smrti matky, otec ho přehlíží a nová matka šikanuje.
Otec – Tvrdý a hrubý muž. Svou manželku bil. Vládne na statku tvrdou rukou.
Macecha – Zlá, sobecká, falešná a zákeřná žena, která chlapce nenávidí.
Katla – Služebná, hodná žena, která má chlapce skutečně ráda.
Pepka – Zlá a protivná služka.
Jazykové prostředky a stylistika
Jazyk je spisovný, z dnešního pohledu je však náročnější na čtení. Je umělecký a archaizovaný, hodně popisný, autor používá řadu přechodníků a metafor.
Vypravění je v er-formě, čas je minulý. Je chronologické.
Dějová linie
Malému chlapci zemře maminka. Ve svém věku si nejprve smutnou situaci neuvědomuje. Jeho otec, tvrdý a citově chladný muž, se brzy ožení s mladou příbuznou. Žena se nejprve přetvařuje, je milá, ale brzo vymění celé služebnictvo, i chlapcovu oblíbenou Katlu, za své lidi. Obzvlášť zrzavá Pepka je protivná a zlá. Chlapec si až teď naplno uvědomuje stesk po mamince. Macecha se k němu chová hrozně, svádí na něj všechno možné i nemožné, pomlouvá ho před otcem. Zanedlouho spí chlapec s čeládkou v kuchyni, nesmí jíst s ostatními u stolu.
Jedinou spřízněnou duši tak nachází v malém, opuštěném kuřátku, které je také mimo zájem ostatních. Zanedbávaný chlapec strádá citově i fyzicky, začíná postupně chřadnout, je nemocný, až nakonec stranou od všech umírá. Kuře vycítí, že něco není v pořádku a umírá krátce po něm.
