Vydání Baudelairovy sbírky Květy zla vyvolalo ve Francii pořádné pozdvižení. Byla kritizováná pro nemravnost a veřejné pobuřování. Baudelaire musel dokonce zaplatit pokutu. Květy zla se ale nakonec uznání dočkaly a položily základ modernímu básnictví. Baudelaire otevřeně a bez příkras zpracovává do té doby tabuizovaná témata.
O autorovi
Charles Baudelaire byl francouzský básník, esejista, literární a umělecký kritik a překladatel. Platí za prvního prokletého básníka. Narodil se v roce 1821.
Baudelaire byl bohém a dobrodruh. Jeho básně vznikaly pod vlivem romantismu a symbolismu. Jeho témata jsou ponurá, až brutální. Básně jsou plné zklamání z lásky i společnosti. Jsou plné symbolů a vyvolávají sugestivní pocity a dojmy. Baudelaire výrazně ovlivnil moderní poezii. Byl také výrazným populizátorem díla E. A. Poea, které překládal.
V revolučním roce 1848 bojoval na barikádách a začal vydávat časopis Veřejné blaho.
Zemřel předčasně v roce 1867 na následky paralýzy.
Charakteristika díla
První verze básnické sbírky je z roku 1857. Sbírka obsahuje na 140 básní.
Sbírka je lyrická, vyjadřuje pocity, je hodně subjektivní. Patrný je značný cynismus. Baudelaire zobrazuje zlo, trpící, nemocné, bídu, nenávist a další nechutné obrazy. Prolínají se zde prvky romantické, realistické až naturalistické, symbolické i dekadentní.
Hlavní myšlenkou je tvrzení, že v životě nejde dosáhnout štěstí. Člověk jen tak prochází životem a nudí se. Čas si tak krátí sexem, alkoholem, drogami a dalšími neřestmi. Jediná možnost, jak dosáhnout nějaké pozitivní hodnoty, je skrze umění. Krásu je podle Baudelaira nemožné najít v dobru, vychází naopak ze zla. Hledá krásu v ošklivosti a bolesti.
Květy zla byly odsouzeny kvůli nemravnosti a pohoršování. Baudelaire musel u soudu zaplatit pokutu a sbírka byla stažena z prodeje.
Sbírka je logicky členěna, je rozdělena na šest oddílů: Spleen a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Vzpoura a Smrt.
Jazykové prostředky a stylistika
Jazyk je lyrický a velmi expresivní. Vyvolává silné emoce.
Baudelaire používá pravidelný parnasistní verš. Mnoho básní je ve formě sonetu.
Dějová linie
Spleen a ideál
Nejrozsáhlejší oddíl. Baudelaire se zde zabývá rolí umělce. Dalším tématem jsou ženy, které básník současně miloval i nenáviděl. Kontrast hraje důležitou roli: láska x nenávist, věrnost x nevěra, radost x zklamání, krása x ošklivost... Člověk marně touží po ideálu, ale není schopen ho dosáhnout, což vyvolává bolest a melancholii.
Zdechlina
Nejznámnější báseň z oddílu i celé sbírky. Mladá dvojice si vyjde za letního rána na procházku. Najednou na cestě z oblázků najde tlející mrtvolu zvířete. Zdechlina zapáchá a její rozkládající tělo láká hmyz na bohatou hostinu. Vše pozoruje ještě psice, která se chce k hostině přidat. Žena je tímto výjevem zhnusena, ale muž ji upozoňuje na to, že i její tělo bude jednou hnít a zapáchat v hlíně. Slibuje jí ale, že on si ji vždycky bude pamatovat v té nejhezčí podobě.
Pařížské obrazy
Tato část se zabývá sociálními tématy. Je postavena na protikladu velkého, moderního města a života v bídě a chudobě.
Rusovlasé žebračky
Další báseň vystavěná na protikladech. Hlavní postavou je prostitutka. Básník ji nejprve popisuje bez jakýchkoliv příkras. Na druhé straně se ale obdivuje její vnitřní kráse, která je pro něj opravdovější než u všech ostatních žen. Básník vyslovuje myšlenku, že lidé pod vlivem vnějšího pozlátka zapomínají na důležitost vnitřní krásy.
Víno
V této části se Baudelaire věnuje démonu alkoholu. Mluví o lidské potřebě uměle vyvolávat potěšení a rozkoš. Alkohol je jedním z prostředků, jak toho dosáhnout.
Květy zla
Ústřední část sbírky. Básně jsou plné bolesti, zmaru a zániku a celkově negativní energie.
Proměny upírovy
Básníkovi se na první pohled líbila jedna žena. Byla velmi krásná a přitažlivá. Pak ale prohlédl a zjistil, že je žena jen ztělesněním hnusu.
Vzpoura
Tématem je revolta proti Bohu ve spojení se Satanem, která je ovšem marná. Básně jsou plné výsměchu a vzdoru.
Litanie k Satanovi
Básník žádá Satana, aby měl soucit s jeho nekonečnou bídou. Oslavuje ho jako toho, který je mocný, všechno dokáže, který je hrdý a pomáhá lidem.
Smrt
Závěrečná část je plná motivů konce, zániku a smrti. Básník ale konce vnímá nadějně jako šanci na vznik něčeho lepšího.
