Mastičkář je nejstarší české drama. Hra byla napsána již ve 14. století, ale do dnešních dnů se dochovaly pouze její zlomky. Ty jsou ale dodnes populární a to především pro jazyk a vtip celé hry. Několik současných českých divadel má dokonce upraveného Mastičkáře ve svém repertoáru i dnes.
Charakteristika díla
Mastičkář je divadelní hra anonymního autora (nejspíše studenta), která se postupně vyvíjela z křesťanské velikonoční hry Hra o Třech Mariích, která připomínala smrt a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Část této latinské hry byla rozvinuta a převedena do vulgární češtiny, čímž se zcela změnil její význam.
Hra byla vykázána z kostelů a směla se hrát pouze na ulici. Obsahovala totiž množství vulgarismů a vysmívala se i církvi samotné.
Děj hry je zasazen do tržiště 14. století. Dochovaly se ale pouze dvě její části: Zlomek musejní a Zlomek Drkolenský, přičemž každý pochází z jiného období (hra existovala v několika verzích).
Ústřední postavy knihy
Mastičkář (Severín) - šarlatán, lakomý prodavač léčivých mastí.
Rubín - mastičkářův drzý pomocník.
Jazykové prostředky a stylistika
Kniha je psaná lidovou češtinou 14. století. Je veršovaná a obsahuje množství vulgarismů.
Dějová linie
Mastičkář s Rubínem rozloží na tržišti krám. Následně začnou chválit Mastičkářovi masti a neslýchané schopnosti. Rubínovi se podaří přilákat ke stánku i tři Marie, které hledají masti pro nabalzamování těla zemřelého Ježíše Krista. Když přijdou k Mastičkářovu krámu, objeví se Abrahám, který chce oživit svého syna Izáka. To se Mastičkáři podaří pomazáním Izákových hýždí mastí z kvasnic.
Mariím chce Mastičkář prodat masti za dvě hřivny zlata. V té chvíli se ale objevuje Mastičkářova žena, která s tak malou cenou nesouhlasí.
Následuje hádka Rubína a jeho sluhy o jejich původu. Další scény se bohužel nedochovaly.
