Menší cesty

Kniha Menší cesty pojednává o autorově cestování a to jak po domovině tak po cizině. Jan Neruda podnikl několik cest a právě ze svých cest čerpal mnohokrát náměty na knihy, povídky nebo črty. Kniha Menší cesty je soubor fejetonů, kde si autor uchovává své zážitky, postřehy, prožitky z cest po rodné zemi i z cest cizinou. Autor vydává také cestopisy Pařížské obrázky, které jsou později přejmenovány na Menší cesty a vydány. Kniha fejetonů Menší cesty je vydána roku 1877. Kniha Pařížské obrázky je vydána roku 1863.

O autorovi

Jan Neruda se narodil 9. Července 1834 v Praze. Byl to pražský významný básník a novinář, který působil v období realismu. Byl členem družiny májovců. Pocházel z Malé Strany, studoval na malostranském gymnáziu, kde také odmaturoval, pokoušel se, na nátlak otce, studovat práva, ovšem to nedopadlo úspěšně.

Prošel několika úřednickými pozicemi, v nich však spokojen nebyl. Jako novinář působil v Obrazech domova, Čase. Vydával časopis Lumír, publikoval také v časopise Květy. Podnikl několik cest do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Egypta, Řecka. Byl také prohlášen za národního zrádce. Zemřel 22. Srpna 1891 v Praze.

Charakteristika díla

Autor dílo popisuje své zážitky, prožitky, vzpomínky, které má na domovinu. Rovněž popisuje prožitky a zážitky, které načerpal během svých cest, které absolvoval do mnoha zemí.

Popisuje běžný život v cizích zemích, zachycuje autorovy dojmy, které na něm určité věci (ulice, divadla, kavárny a mnohé další) zanechaly.

Ukazuje svůj pohled na nadřazenost proměny času a lidí.

Autor píše velmi zdařilé fejetony.

Ústřední postavy knihy

Kniha a fejetony v ní se zabývají spíše dějem, popisem různých věcí, autorovými prožitky. Nezaměřuje se na postavu v knize jako takovou, i když se v knize nějaké postavy objevují, spíše je to jen doplněk či prostředek. O žádné postavě se však nezmiňuje nijak obsáhleji.

Jazykové prostředky a stylistika

Jazyk knihy je výpravný a popisný, autor popisuje své prožitky, zážitky, zkušenosti.

Dílo je psáno téměř hovorovou češtinou, která občas přejde ve starší výraz.

Dějová linie

Roku 1863 vydal autor cestopisné povídky a črty s názvem Pařížské obrázky. Ty pak později přejmenoval na Menší cesty. Autor se vyznačuje tím, že je velmi dobrý pozorovatel a vše dokázal skvěle přenést i do knihy. Čtenáři tak přináší velmi dobrý literární zážitek. Popisuje své dojmy a zážitky velmi přitažlivou, bystrou a živou formou, takže se čtenář nenudí.

Autor velmi poutavě popisuje své dojmy, zážitky, postřehy které zažívá a zachycuje během cest, které pořádá po své rodné domovině a také po cizích zemích. Popisuje jednotlivá místa a věci, které jej zaujmou.

Místa a život se na mnoha místech od té doby změnil, a to docela dosti. Co se však nezměnilo, je poutavost a průkaznost líčení autora Jana Nerudy. Dokládá tak pozoruhodnou a udivující šíři i hloubku jeho pohledu na všechny lidi. Ukazuje také nadřazenost nad proměny času i lidí. Fejetony se tak dají číst prakticky v jakémkoliv období.

Na svých cestách Jan Neruda navštívil Mariánské Lázně a v knize Menší cesty o této cestě uveřejnil dvě novely.

Doma. Severozápadní lázně naše

V této novele vyjadřuje lásku k Mariánským Lázním. Ty si velmi oblíbil. Známé je také jeho krásné vyznání „Nejmladší ze všech lázní doposud popisovaných jsou Mariánské, nejmladší a nejkrásnější.“

Kousek novelety mariánskolázeňské

Satyricko – kritická novela, kterou napsal po svém pobytu v Mariánských Lázních. Paroduje zde tehdejší běžné „literární výtvory“ o lázních. Postavy v nich hovoří jako průvodci městem a popisují historii, různé léčebné choroby, obsah minerálních vod a podobně.

Další díla autora