Kniha vyšla roku 1956 a líčí první rok po konci druhé světové války. Lidé i město se vzpamatovává z války. Objevuje se zde zrod nového života na severomoravském okresním městě.
O autorovi
Narodil se v Břeclavi 27. srpna roku 1921, po maturitě, kterou absolvoval na gymnáziu. Po krátkém kurzu, který absolvoval, se stal úředníkem. Byl v roce 1942 ve druhé světové válce nasazen, odklízel trosky po náletech. V roce 1945 pracoval na tehdejším národním výboru, stal se tajemníkem Svazu spisovatelů. Byl také redaktor časopisu Květen. Angažoval se v roce 1968 na straně „reformistů“, proto ho po roce 1969 zakázali. Když jej zakázali, pracoval v pojišťovně, návrat do literatury mu byl umožněný roku 1984. Umřel 1. května roku 2002.
Charakteristika díla
Dílo se odehrává v severomoravském okresním městě a to v době od května 1945 do jara 1946. Jde o rozsáhlou prózu, jde o první dílo trilogie. Sestavuje se z Prologu a tří víceméně stejně dlouhých částí, dále se tyto části dělí na kapitoly.
Ústřední postavy knihy
Hrdinou je vlastně „město na hranici“ a hlavně jeho čeští osídlovatelé. Objevuje se v díle mnoho postav, které mají spíše vedlejší a epizodní roli. Charaktery postav a také jejich názory se odkrývají a to během vnějších projevů, během činů a také během rozhovoru.
Slávek Toman – stolař
Mrázek – penzista
Kupka – automechanik
Kuzmík – taxikář
Raclavský – kupec
Jazykové prostředky a stylistika
Děj se rozpadá na množství epizod, autor postupuje chronologicky a opět je kniha ve třetí osobě. Vypravěč je objektivní politické příslušnosti. Děj románu je velmi dramatický, má akční spád, mnoho postav má psychologický a i plastický rozměr. Autor během dialogů používá hovorovou češtinu.
Dějová linie
Po příjezdu hlavních postav do města se prozatímní národní výbor, který má v čele Tomana snaží městu dát jakýsi řád. Ve městě zavládne chaos, protože se zvyšuje počet osídlenců a objevují se stále nové a nové problémy a je jich víc a víc. Tohoto chaosu a problémů se chopí zlatokopové, dobrodruzi, kariéristé. Pro tyto lidi je příchod do pohraničí určitá příležitost, jak svou moc nad poraženými Němci uplatňovat a vykonávat. Drtivá většina konfliktů a problémů ta proto bývá mezi Čechy a mezi Němci. Mezi Němci se navíc vyskytuje i několik bývalých členů nacistů.
No a ti se logicky nechtějí smířit s tím, že přichází kolonizátory a proto začínají páchat různé zločiny jako žhářství či vražda tiskaře Petříka. Ovšem nejen Němci dělají problémy a chyby. I Češi mají na svědomí mnoho nelidskostí. Například znásilnění dcery hostinského Garšicem. Toto znásilnění má vážný a tragický následek, dívka to neunese a sáhne si na život. Pomstychtivý Kočnár například bije německé vězně. Objevuje se vojenská posádka, která má celou situaci uklidnit, ale spíše jen rozšiřuje skupiny, které začínají bojovat o moc. Jakmile byli Němci odsunuti, tak se boj převedl do jiné oblasti, tedy do té politické. Soupeří zde komunisté s členy jiných stran.
Ti, kteří nejsou komunisté, jsou vykreslováni jako bezcharakterní jedinci, kteří intrikují či jsou neschopní hochštapleřin. Autor sympatizuje s komunisty. i mezi komunisty však probíhá nelítostný boj o moc. Čestní a spravedliví lidí jako Kupka, Kovář, Honzík, Toman či vdova Petříková mají proti sobě ambiciózní jedince, kariéristy a předsedy národních výborů. Komunisté se dopouštějí řady chyb, nejsou jednotní. Avšak do voleb jdou a nakonec se jim podaří i to, že v nich vyhrají a vítězství je jejich. Ze strany se vylučují ti, kteří jsou kariéristé. Zůstávají ve straně jen ti poctiví, slušní a milí komunisté jako Toman, Kupka, Kovář, Honzík a další. Do budoucna však existuje nebezpečí, existuje skupinka dogmatiků.
Další díla autora