Nejznámější a nejlepší dílo židovského spisovatele Arnošta Lustiga Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou vypráví silný příběh skupiny židovských zajatců, který nevhnutelně směřuje k tragickému konci. Sám autor prošel za 2. světové války koncentračními tábory, proto je pro něj toto téma velmi osobní.
O autorovi
Arnošt Lustig, český židovský spisovatel a publicista, se narodil v roce 1926. Jeho dílo je uznáváno i ve světě.
Jeho život ovlivnil židovský původ. V roce 1941 byl vyloučen z reálky a o rok později byl odvezen do Terezína. Později si prošel i dalšími koncentračními tábory, až se mu v dubnu 1945 povedlo utéct z transportu smrti, čím si zachránil život. V koncentračních táborech ale ztratil většinu rodiny, což ovlivnilo jeho život i tvorbu.
Po válce vystudoval v Praze Vysokou školu pol. a soc. věd a začal se věnovat novinářské profesi, mj. pracoval jako zpravodaj Lidových novin v Izraeli.
Po roce 1968 musel emigrovat. Usadil se v USA a stal se profesorem na Americké univerzitě ve Washingtonu.
V 90. letech působil jako šéfredaktor české verze Playboye.
Zemřel v roce 2011.
Charakteristika díla
Novela vyšla v roce 1964.
Novela se odehrává v roce 1943 během 2. světové války. Lustig vycházel ze skutečných událostí: Za války skutečně němečtí nacisté zajali na Sicílii skupinu židovských obchodníků a s příslibem záchrany z nich získali čísla jejich zahraničních kont. Pak je zabili. Tento příběh Lustig spojil s osudem krásné polské herečky, které zastřelila německého vojáka jeho zbraní, když měla být zplynována. Poté byla sama zastřelena.
Lustig byl za tuto knihu nominován na Nobelovu cenu za literaturu.
Ústřední postavy knihy
Kateřina Horowitzová – Mladá, krásná polská tanečnice židovského původu. Tichá, ale statečná dívka s velkou vůlí žít.
Bedřich Brenske – Německý nacistický důstojník. Hraje si na dobráka, ale ve skutečnosti Židům dává falešnou naději, jen aby z nich vymámil peníze. Demagog.
Herman Cohen – Mluvčí zajatých židovských obchodníků.
Jazykové prostředky a stylistika
Jazyk je spisovný. Vyprávění probíhá v er-formě. Jazyk je věcný a zbytečně nedramatizuje, jen ve skutečně vyhrocených případech používá vypravěč také emotivní výrazy.
Jednotlivé postavy jsou charakterizovány podle jejich jazyka a vyjadřování. Lustig také výborně vykresluje psychiku postav.
Dějová linie
Dvacet bohatých židovských obchodníků s americkými pasy je v Itálii zajato německými nacisty. Velitel důstojníků Bedřich Brenske jim slíbí, že je za určitý finanční obnos vymění za německé zajatce a deportuje zpátky do Ameriky, a tedy že nepřijdou o život. Němečtí zajatci ale neexistují a vše je jen Brenského plán, jak z Židů vytáhnout co nejvíce peněz z jejich švýcarských kont.
Mluvčí Židů Herman Cohen rozšíří skupinu ještě o jednu osobu – Kateřinu Horowitzovou. Ta má být i s rodinou deportována do Terezína, ale Cohenovi se krásné tanečnice, která nechce zemřít, zželí a vezme ji s sebou. Obchodníci ji ale musí tučně vyplatit.
Skupina odjíždí i s dívkou vlakem směrem do Hamburku, kde na ně má čekat loď do Ameriky. Cestou z nich Brenske loudí pod různými záminkami peníze. Některé z mužů začínají přepadat pochyby o záchraně a správně tuší, že vše je podvod.
Pro Kateřinu je potřeba zařídit americký pas. To se povede, když se provdá za Cohena. Svatba ale musí proběhnout v táboře. I svatbu musí Židé zaplatit.
V táboře Brenske zajatcům oznamuje, že před překročením hranic musí projít dezinfekcí. Všichni jsou proto odvedeni do umývárny a i když dostanou mýdla, ví, že domů už se nepodívají a že je čeká smrt v plynu. Kateřině němečtí vojáci přikáží, aby se svlékla a nahá tancovala před jedním z nich. Ona se ale nechce nechat ponižovat a ani lehce vzdát života, a tak vojákovi šikovně vezme zbraň a zastřelí dva vojáky. Když přijde Brenske, vydá rozkaz všechny Židy zastřelit.