Nemodlenec je román, který uzavírá Ještědské romány, je posledním. Náměty na tento román autorka posbírala na Ještědsku, kde to měla velmi ráda. Autorka kritizuje církev, probírá nešťastnou a neopětovanou lásku, sociální otázky. Objevuje se zde také pomsta, křivda, mezilidské vztahy a vztahy mezi rodinami. V díle se rovněž objevuje postava silné a energické ženy, která má tragický osud, který vzniká na základě tehdejších vztahů, společenských zvyků a podobně. Autorka knihu vydává roku 1873.
O autorovi
Karolína Světlá se narodila 24. února 1830 v Praze do zámožné rodiny. Její vlastní jméno je Johana Rottová, provdaná jako Mužáková. Byla vzdělaná, kromě němčiny a češtiny uměla také francouzsky. Roku 1852 se vdala za svého učitele hry na klavír Petra Mužáka a ten jí uvedl do společnosti, kde se Karolína seznamuje s Boženou Němcovou. Porodila dceru Boženku, ta však umírá.
Právě ve chvíli, kdy překonávala smrt své milované dcerky, začíná tvořit. Byla členkou několika emancipačních spolků, na tu dobu byla velmi vzdělaná a zabývala se postavením žen ve společnosti, které v té době nebylo ideální. Její život a také její dílo ovlivňuje přátelství s Janem Nerudou (s ním udržovala platonický vztah) a přátelství s Boženou Němcovou.
Manželovo rodiště Světlá pod Ještědem jí inspirovala k pseudonymu a svá díla zasazovala do Podještědí. Měla velký rozhled ohledně filosofie, historie, psychologie nebo přírodovědy, proto působila na své okolí jako geniální žena. Od roku 1878 trpěla oční chorobou a tak svá díla musela diktovat. Její společnicí a sekretářkou byla její sestřenice. Je považována za zakladatelku vesnického románu. Zemřela po dlouhé nemoci 7. září 1899 v Praze.
Charakteristika díla
Dílo se odehrává v Podještědí, v době josefínské, konec 18. století.
Kniha se dotýká témat, která jsou stále aktuální jako například láska, vztahy mezi rodinami, vztahy mezilidské a podobně.
Kniha je aktuální v každé době, proto i dnes je velmi čtivá.
Ústřední postavy knihy
Zemanka – v mládí nejkrásnější žena, vdala se za zemana Luhovského, kterého však nikdy nemilovala.
Zeman Luhovský – vymohl si ruku své ženy násilím, lhal, že jí její milý nemiluje.
Adam – syn Luhovských
Míchal – syn Luhovských
Dalena – dcera krtičkáře
Jazykové prostředky a stylistika
V knize se objevuje přímá řeč, kniha je aktuální i v dnešní době.
Jazykové prostředky a stylistika
Kniha se zaměřuje na rod Luhovských, kteří jsou zemani. Mají statek, kde pracují. Zeman Luhovský, jeho manželka, jejich dva synové Adam a Michal, poblázněný děda a čeládka, ti všichni pracují na statku. Kniha začíná za večerní bouře. Zemanka bývala kdysi nejkrásnější dívkou v okolí, zamilovala se do panského myslivce. Jenže ji miloval také zeman Luhovský a aby jí získal, unesl jí a zavřel v ovčíně na svém statku.
Po nějaké době její milý dívku nehledal a tak Luhovský šel za dívčiným otcem a vymohl si na něm její ruku. Otec dívky souhlasil, dívky se však vůbec nikdo na nic neptal. Zemanka Luhovského neměla ráda, proto jej ponižovala, chovala se k němu chladně, o své syny nejevila zájem, vždy o nich říkávala, že jsou jen zemanovi, dávala všem najevo, že k němu nepatří. Žila nešťastná a osamělá, jakoby čekala jen na svou smrt, na nic jiného.
V době, kdy bylo synům Adamovi a Michalovi kolem dvaceti let, objevil se u statku záhadný krtičkář se svou dcerou Dalenou. Krtičkář byl člověk, který znal mnohé léky, zaříkávadla na různé problémy, pomáhal lidem. Krtičkář odmítal používat zaříkávadla na škodu lidem, Luhovskému mnohokrát pomohl, dovolil mu Luhovský přespávat v ovčíně. Zavolal si k sobě zemanku, protože věděl, že umírá.
Té se původně nechtělo jít do ovčína, přeci jen tam byla vězněna a tomu místu se vyhýbala celý svůj život. Nicméně na naléhání služebné Veruny přece jen šla. V ovčíně jí čekalo velké překvapení, kdy v krtičkáři poznala svého panského myslivce. Ten jí vyprávěl svůj životní osud. Seznámil se s hraběnkou, ovšem kvůli jejich původu je oddal farář tajně, narodila se jim dcera a oni spolu byli šťastní.
Štěstí skončilo, když hraběnku unesli její bratři a donutili jí vdát se za jejich přítele šlechtice. Myslivce a dceru vyhnali a pohrozili, že pokud bude někde mluvit o svém původu, nebo bude chtít hraběnčin majetek, tak se jich zbaví. Myslivec se proto stal krtičkářem, později se dozvídá, že hraběnka zemřela steskem. Krtičkář proto prosí zemanku, aby si k sobě vzala jeho dceru na statek, jako svou vlastní.
Zemanka byla šokována, pochopila tragédii svého života, kdy se léta upínala k lásce k mladému myslivci, který ji ani pořádně nemiloval, nebojoval o ni. Ona zatím odmítá zemana Luhovského, který jí miloval opravdově a hluboce. Nemohla myslivci odpustit, že si mohl vzít jinou ženu a být s ní šťastný. Nedala však na sobě nic znát a v duchu přemýšlela, jak se mu za tohle všechno pomstí.
Slíbila krtičkáři, že se o jeho dceru postará mnohem lépe, než její opravdová matka, která o Dalenu nejevila zájem. Ihned začala hraběnku urážet. Krtičkář sice namítal, že to není pravda, ale zemanka nic nedbala a dál vedla svou. Krtičkáře to rozčílilo natolik, že zemřel. Zemanka řekla Daleně, že se má hlásit u služebné Veruny, která jí zavede do statku. Zemanka se od té doby zavírala ve své komoře jako churavá a trápila se svým životem.
Lépe se začala chovat ke svému manželovi a také ke svým synům, které už přijala za své. Delena však sledovala v ovčíně celou hádku. Sama sobě přísahala, že se pomstí celému rodu Luhovských, za to, jak Luhovská urážela její matku a jak trápila v posledních chvílích jejího otce. Nechala svého otce pohřbít druhý den u hřbitovní zdi, aby otcovo tělo nepřišlo do styku s Luhovskými, které tolik nenáviděla.
Zeman Luhovský se snaží upevňovat došky na střeše, Michal zůstává sám s bláznivým dědou, který mu začne vyprávět, o minulosti Luhovských a také o rodinné tragédii, díky které se zbláznil.
Rod Luhovských patřil k nižší šlechtě v kraji. Měl dobré styky s prostým lidem, ale také s panstvem. Luhovští se nechali ovlivnit a přecházejí na víru jednoty bratrské. Doba jim však nepřála a pronásledování této církve je donutilo opustit vlast. Snažili se prodat statek, aby měli peníze na nový začátek, ale nikdo je nechtěl koupit za přijatelnou cenu, tudíž zůstali a nikam nejeli.
Panstvo se pomstilo na těch, kteří neodešli, nebo na těch, které chytili. Luhovští tak přicházejí o své pozemky, padá na ně podezření, že při požáru panstvu kradou patent, který zaručoval povinnost poddaných robotovat, bez možnosti odepřít. Jako trest přichází poprava dědova bratra, z níž se děda zbláznil. Patent však panstvo nikdy nenašlo. Děda dovypráví Michalovi příběh a umírá mu v náručí.
Druhý den potkává Adam Dalenu u ovčína a je očarován její krásou. Dalenu považují na statku za tu nejposlednější děvečku, dostává ty nejméně oblíbené práce, ovšem vykonává je, aniž by si stěžovala. Adam chodí každý večer pod její okno a pozoruje jí, co dělá, dále na ni také naléhá, aby si ho vzala. Dalena vytrvale odmítá a plánuje první krok své pomsty. V noci jde za Adamem na jeho hlídku na pole.
Chvíli se hádají, Adam na ni vystřelí z pušky, ale netrefí se, Dalena pouze omdlí. Adam je však velmi zoufalý z toho, co udělal a sám se zastřelí. Dozví se to zemanka a zemře na zástavu srdce. Adamova smrt zasáhne i jeho otce, měl s ní totiž velké plány, chtěl zpět získat šlechtický erb svého rodu. Chtěl se také počítat k panstvu. K tomu mu měl také dopomoci ukradený patent, který Luhovský schovává na půdě.
Adam měl být správce všech nemovitostí rodu a Michal měl být vojákem a oficírem, což bylo považováno za prestižní. I to mělo pozvednout rod k větší vážnosti. Michal začíná po bratrově smrti chodit jako tělo bez duše. Zeman zjišťuje, že se na horskou faru chystá mladá kněžna, která se připravuje na vstup do kláštera, aby se vzpamatovala ze smrti své matky. Šlechta potřebuje někoho, kdo by se o kněžnu staral.
Zeman nabízí Michala. Michal přijímá a jedné noci dokonce kněžnu ubrání před okradením. Přitom, jak kněžnu chrání je zraněn. Má vržen nůž v rameni. Kněžna i farář poté o Michala pečují, až se úplně uzdraví. Michal se do kněžny zamiluje a ona do něj také, zapomíná tak na svou touhu být v klášteře. Dalena zatím kuje další pikle a využívá toho, že je Michal pryč. Před vrata statku zakope mezník ze tří stran porostlý mechem a vlasy bývalé zemanky.
Kvůli tomu pak musí zemančina duše každou noc sedat na tento mezník a dívat se na to, jak je Dalena šťastná, což je součást pomsty. Zeman Luhovský chodí pravidelně pomáhat šlechtě do úřadu. Jelikož je to člověk moudrý a chytrý, je považován za velmi zdatného úředníka, získává si dobré jméno. Jednou nabízí šlechtě nalezení ukradeného patentu za znovuzískání šlechtického erbu pro jeho rod a navrácení zabavených polí.
Výměna je provedena. Hrabě nyní chce užít patent a přinutit tak poddané robotovat a to nejen na svých pozemcích, ale také na pozemcích v kraji mimoňském, kde zemřelo mnoho poddaných kvůli moru. Aby se zabránilo bouření poddaných, zeman Luhovský je prostředník, který vymyslí na lid malou lest. Pokusí se je nejdřív přesvědčit, aby šli na robotu dobrovolně.
Když však odmítají, zkouší to pomocí sochy Jana Nepomuckého, která podle něj krvácí a smutní, protože oni se bohu nezalíbili. Lidé také pozorují krvácené na soše a jiné různé úkazy. Tyto úkazy však mají na svědomí hraběcí úředníci. Úkazy zmizí, jakmile lidé robotu slíbí. Uspořádají slavnost u sochy Jana Nepomuckého na usmíření. Slavnosti jsou přítomni lidé, panstvo i Michal s mladou hraběnkou.
Na slavnosti se má číst nalezený patent. Michal se stydí za svého otce, za to, jak zradil své přátelé z lidu a to jen kvůli svému vlastnímu prospěchu a pro prospěch svého rodu. Odmítl jim pomáhat, naopak je sprostě využil a pánům se zalíbil. Vystoupí na slavnosti jako řečník a promlouvá k lidu, že jim lžou, jak se na ně bude Bůh zlobit a trestat je, když odmítnou robotu. Dokonce zvolá, že pokud lže, má na něj pršet horká smůla.
Jelikož se nic nestane, lid mu věří. Michal svou puškou vystřelí na sochu Jana Nepomuckého, na něm je patent uložen. Patent trefí, pečeť je na něm poškozená a stává se tak neplatným. Za tento skutek je Michal zavřen. Dalena pozoruje slavnost i Michalův čin. V kněžně poznává svou sestru. Dalenina matka tedy nezemřela po únosu, jak jí otec říkal.
Provdala se, měla rodinu a tak Dalena poznává, že zemanka Luhovská měla tehdy pravdu a upouští od své pomsty. Vykope mezník ze země a pomůže Michalovi. Přimlouvá se u hraběte, vyjevuje mu svou minulost. Hrabě zařídí, že je Michal prohlášen za choromyslného a poslán na léčení. Místo toho však odjíždí s kněžnou do dalekých krajů, kde mají svatbu a žijí spokojeně. Zeman Luhovský se z Michalova činu zhroutí a krátce na to umírá.
Další díla autora
