Obrazy z ciziny

Autor Jan Neruda podnikal několik cest a to jak po své rodné domovině tak po cizině. Tyto své poznatky, které během cest získal, zúročil a vydal několik cestopisů. Kniha Obrazy z ciziny jsou vlastně cestopisné fejetony. Popisuje zde své cesty cizinou, velmi bravurně popisuje poznatky. Jan Neruda je velmi dobrý pozorovatel. Kniha byla vydána roku 1872, bylo to první vydání. Druhé vydání vyšlo roku 1879, které však bylo srovnáváno s vydáním prvním a s otisky, které se objevili v časopisech. Měly se zde objevit nějaké zřejmé chyby a podle Nerudova vlastního vydání mělo být opraveno.

O autorovi

Jan Neruda se narodil 9. Července 1834 v Praze. Byl to pražský významný básník a novinář, který působil v období realismu. Byl členem družiny májovců. Pocházel z Malé Strany, studoval na malostranském gymnáziu, kde také odmaturoval, pokoušel se, na nátlak otce, studovat práva, ovšem to nedopadlo úspěšně.

Prošel několika úřednickými pozicemi, v nich však spokojen nebyl. Jako novinář působil v Obrazech domova, Čase. Vydával časopis Lumír, publikoval také v časopise Květy. Podnikl několik cest do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Egypta, Řecka. Byl také prohlášen za národního zrádce. Zemřel 22. Srpna 1891 v Praze.

Charakteristika díla

Kniha se dá označit jako cestopisné fejetony, které popisují jeho prožitky, zážitky a vše co autor v cizích zemích viděl.

Kniha se nespecifikuje na jednu zemi, popisuje věci z různých zemí například Itálii, Egypt a podobně.

Kniha neztratila nic ze své krásy a aktuálnosti.

Ústřední postavy knihy

Ústřední postavy v knize Obrazy z ciziny nejsou. V knize se několik postav objevuje (například nadpřirození bohové), avšak autor jim nepřikládá velkou důležitost, jsou spíše jen nějakými prostředníky, díky kterým autor vypráví své poznatky, prožitky a příběhy.

Autor se spíše zaměřuje na samotný děj cestopisných fejetonů, na své poznatky, na své prožitky, než aby se zaměřoval na konkrétní postavy a vyprávěl jejich příběh.

Jazykové prostředky a stylistika

Jan Neruda ve svém díle používá mnoho cizích slov, názvy různých památek, ulic, jmen bohů a podobně.

Autor v knize velmi bystře, krásně a barvitě popisuje své zážitky a prožitky, které na svých cestách zažil, přináší tak čtenáři velmi pěkný zážitek při četbě.

Jan Neruda dokazuje, že cestopisná kniha nemusí být jen obyčejný a strohý popis. Autor umí své čtenáře pobavit.

Jeho cestopisy se dodnes řadí k těm velmi zdařilým. Z hlediska literární vědy i z hlediska čtenáře jsou stále Nerudovy cestopisy jedny z nejzajímavějších a nejhezčích, které máme.

Dějová linie

Kniha Obrazy z ciziny se dá označit jako cestopisné fejetony. Autor knihy Jan Neruda se zde nesoustřeďuje pouze na jednu jedinou zemi, ze které by psal své zážitky a prožitky.

Autor popisuje ve svých fejetonech různá místa, která navštívil, různé země.Autorův popis jednotlivých míst, která navštívil, je velmi trefný a vtipný, takže čtenáři vykouzlí úsměv na tváři.

V knize se objevují například tyto cestopisné fejetony Studie orientální, Cařihrad, Athény, Život na moři, Joppe, Jerusalem, Benátská zrcadla, Masr el Kahira, Neapol, Mrtvé moře, Římské legie, Bělehrad, Bukuřešť, V judských horách, Průplav Suezský, Obrazy z Krajiny a mnohé další.

Studie orientální – je cestopisný fejeton, který se zaměřuje na cestu do Egypta. Autor však cestu orientem bere vážně, není to jen monotematické. Vyráží přes balkánský poloostrov, přes Istanbul, Svatou zemi, až do Egypta, takže si orientu užil dostatek.

Na jeho cestě jej provází Emanuel Kittlem, což je otec Emy Destinnové. Když cestoval do Egypta, už byl znalým cestovatelem, podnikl předtím několik kratších cest.

Další díla autora