Kniha je přepracovanou verzí románu Vyprahlé touhy z roku 1935. Pod názvem Petrolejové lampy vyšla poprvé v roce 1944. Román byl v roce 1971 zfilmován režisérem Jurajem Herzem. Hlavní hrdiny Štěpku a Pavla ztvárnili Iva Janžurová a Petr Čepek.
Příběh o ženě z maloměsta, která se snaží vzepřít svému osudu. Provdá se za svého bratrance, který je postižen syfilidou a stane se tak před všemi terčem posměchu.
O autorovi
Jaroslav Havlíček narozený v roce 1896 v Jilemnici byl jedním z nejvýznamnějších představitelů psychologické prózy 1. poloviny 20. století. Po studiích v roce 1915 byl jako dobrovolník odveden do 1. světové války.
Vysokou školu dostudoval při zaměstnání jako bankovní úředník. Vzal si Marii Krausovou, se kterou měl syna Zbyňka Havlíčka, významného básníka a literárního teoretika. Zemřel na následky zánětu mozkových blan.
Charakteristika díla
Petrolejové lampy vyšly až posmrtně a měly se stát základem románové trilogie věnované ženské postavě Štěpky a autorové rodné Jilemnici. Knihu tvoří tři části – Lampy svítí a prostírá se, Sytý u stolu, Lampy zhasínají. Romány Jaroslava Havlíčka jsou často zasazené do prostředí maloměsta. Osudy svých postav popisuje až naturalisticky.
Ústřední postavy knihy
Štěpánka Kiliánová, Štěpka – dcera stavitele Kiliána a bohaté selky Anny Malinové. Se svou komplikovanou povahou má problém najít si ženicha.
Pavel Malina – bratranec Štěpky a syn sedláka Maliny z Vejrychovska. Hejtman s výbušnou povahou.
Jan Malina – se svým bratrem Pavlem je ve sporu kvůli majetku.
Antonín Malina – otec Jana a Pavla. Se svým synem nevychází, protože jen kvůli němu je rodinný statek zadlužen.
Jazykové prostředky a stylistika
V románu si lze povšimnout osvědčených postupů charakteristických pro tehdejší dobu – dokumentární popisnost realismu či smysl pro detail naturalismu, pro který byl Havlíček soudobou kritikou pokládán za pouhého epigona naturalismu.
Dějová linie
První část knihy je nerozsáhlejší. Autor v ní představuje tkalcovské městečko Jilemnici a vypráví její pověsti. Pozornost převádí na dvě rodiny – Kiliánovu a Malinovu. Bohatá selka Malinová se provdala za sedláka Kiliána a měli spolu dceru Štěpku, která je hlavní hrdinkou románu. Štěpka není moc sympatická a v dospělosti má problém najít si ženicha. Snad jediné v čem je úspěšná je ochotnictví. Většinu času tráví u své strýce Maliny na Vejrychovsku. Z Jana Maliny se stane sedlák a Pavel odjede do učení – na kadetní školu. Když se vrátí domů, dojde mezi ním a Štěpkou ke krátkému milostnému vzplanutí. Během Pavlových studií začne rodinný statek upadat. Zoufalá Štěpka, která je pořád sama, začne nadbíhat mužům, čímž si získá špatnou pověst. Blíží se rok 1899 a s ním i silvestrovská oslava, které se zúčastní i Pavel.
V druhé části se řeší finanční situace Malinových, kterou podle Antonína a Jana zavinil Pavel. Aby Pavel svou chybu napravil, rozhodne se vzít si Štěpku. Jednu polovinu rodinného statku dostanou novomanželé, druhá je přidělena Janovi. Vztah Štěpky a Pavla však není úplně ideální. Časem se totiž zjistí, že Pavel má syfilis. Když nemoc dosáhne pokročilejšího stádia, Pavel začne být vůči okolí agresivní.
V třetí části umírá starý Kilián. Štěpka tráví většinu času u své nemocné matky a o svého manžela ztrácí zájem. Není jediná, ani jejich služebnictvo o něj nechce pečovat. Pavel je natolik zoufalý, že se pokusí spáchat sebevraždu, což se mu nakonec nepodaří. Štěpka ho najde v horách u vrcholku Kokrháče. Zanedlouho umírá Štěpánčina matka. Pavel nakonec skončí v pražském blázinci, kde na začátku rusko-japonské války také umírá.
