„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným,“ stěžuje si Antonín Důra, hrdina Rozmarného léta, románu Vladislava Vančury. Je červen a prší. Na jeho plovárně sedí jen jeho dva kamarádi, se kterými vede prázdné dialogy na malicherná témata. Nudí se. Stereotyp v městečku přeruší až příjezd kouzelníka Arnoštka a jeho pomocnice Anny.
O autorovi
Vladislav Vančura se narodil v roce 1891. Byl českým dramatikem a prozaikem.
Dětství strávil na venkově, kde se rozvíjela jeho láska k přírodě a zvířatům. Vančura studoval nejprve práva, poté medicínu a začal pracovat jako lékař ve Zbraslavi.
Zároveň psal a přispíval do řady časopisů jako Červen, Host, Kmen a v roce 1920 se stal členem a prvním předsedou seskupení avantgardních umělců Devětsil.
V roce 1921 vstoupil do KSČ, ze které v roce 1929 vystoupil. Jeho tvorba nebyla komunistickou agitkou ovlivněna.
Pracoval i jako divadelní kritik a byl předsedou české filmové společnosti.
Za okupace byl členem ilegální odbojové organizace, což se mu stalo osudným. V roce 1942 byl popraven. Po válce byl in memoriam prohlášen národním umělcem.
Jeho bratranec byl Jiří Mahen.
Charakteristika díla
Tento román, označovaný i jako humoreska, poprvé vyšel v roce 1926.
Kniha kritizuje maloměstskou morálku, stereotyp a nudu maloměstské společnosti. Krtizuje pokrytectví a přetvářku, vyprázdněný život. Na druhé straně dílo vyjadřuje filozofii životní pohody a optimismus.
Děj se odehrává během tří deštivých dnů a nocí v červnu v Krokových lázních na řece Orši. Každodenní stereotyp tří kamarádů rozčeří příjezd kouzelníka s krásnou pomocnicí.
V roce 1967 knihu zfilmoval režisér Jiří Menzel.
Ústřední postavy knihy
Antonín Důra – Starší plavčík a provozní říčních lázní na Orši. Povrchní záletník znuděný svým životem.
Kateřina Důrová – Jeho manželka. Nehezká a při těle, skoro vždy v nabroušené náladě. V manželství není šťastná.
kanovník Roch – Sečtělý, učený postarší muž. Mravokárce, ale i on se nechá okouzlit fyzickou krásou mladé dívky.
major Hugo – Jejich přítel.
Arnoštek – Kouzelník, polykač ohně a provazochodec, který se se svou pomocnicí objeví ve městě. Žije potulným životem.
Anna – Krásná, mladá dívka. Je vyzývavá a trochu vypočítavá. S muži si hraje. Nejspíš Arnoštkova partnerka. Pomáhá mu při vystoupeních.
Jazykové prostředky a stylistika
Jazyk se střídá spisovný i hovorový, autor používá také archaismy, přechodníky a knižní prostředky, až hyperkorektní jazyk. Celkově je tedy jazyk pestrý a vytváří specifické Vančurovo kouzlo.
Použit je humor, ironie, satira.
Většina knihy je napsána v dialozích (ovšem není užita přímá řeč).
Vyprávění probíhá v er-formě, je chronologické.
Dějová linie
Plavčík Důra tráví dny na plovárně se svými přáteli Rochem a Hugem dlouhými a mnohdy malichernými debatami. Jejich témata jsou banální, ale jazyk a vyjadřování květnaté až knižní. Důra není v nejlepší náladě, protože počasí je uplakané a na plovárnu mu tak nechodí žádní návštěvníci a on nevydělává. Na náladě mu nepřidává ani jeho věčně protivná žena Kateřina.
Celé městečko je na začátku léta ospalé a pomalé. Vzruch přinese až kouzelník a akrobat Arnoštek a jeho krásná pomocnice Anna, kteří se ve městě objeví. Uspořádají několik představení, která všechny nadchnou.
Všichni tři přátelé se pak obdivují zejména přitažlivosti mladé Anny, ta si s nimi ovšem jen hraje. První noc navštíví Annu v maringotce Důra. Podezřívavá Kateřina ho ovšem sleduje. Rozhodne se, že záletného manžela potrestá a přestěhuje se za Arnoštkem do jeho maringotky. Důra se rozhodně nezlobí.
Druhý večer po představení, když je Kateřina s Arnoštkem na procházce, peče Anna sama u maringotky ryby. Navštíví jí Roch. Dostane pozvání do maringotky, kde Annu svádí, ale vyruší je místní opilci a on nakonec skončí s natrženým uchem.
Třetí večer je škaredé počasí, ale Arnoštek chce přesto předvést provazochodecké číslo, i když ho od toho ostatní zrazují. Arnoštek spadne a poraní si záda. Anna se snaží celé představení zachránit, aby se nevracelo vstupné, a tak si oblékne Arnoštkovy šaty a navlékne Kateřinu do svých. Představení se vydaří, publikum je spokojené. Arnoštkovy indispozice využívá Hugo a stráví noc u Anny. Ráno se však mezi ním a Arnoštkem strhne hádka o Annu a Hugo dostane holí. Dívka si uvědomí, že Arnoštek se pro ni hodí více.
Kateřina si mezitím uvědomí, že život mezi komedianty není nic pro ni a že by se raději vrátila domů. Důra ji doma přivítá s výpraskem, ale nevyžene ji.
Arnoštek s Annou odjíždějí z města a tam se vše vrací rychle do starých kolejí.
Další díla autora
